I čmeláci vytvářejí med. Hybridní druhy ale do přírody nepatří, říká chovatel čmeláků Ondřej Hercog
Vedle včel jsou velmi důležitými opylovači také čmeláci. Proč je lidé chovají a proč je důležité tento blanokřídlý druh hmyzu chránit? „Kvanta medu od čmeláků nečekejte, bonusem při jejich chovu mohou být tak dvě lžičky,“ prozradil jeden z chovatelů čmeláků a člen neziskové organizace Čmeláci PLUS Ondřej Hercog, se kterým jsme probrali současný stav čmeláků v české přírodě a způsoby jejich podpory a ochrany.
„Med sice čmeláci mají, ale na rozdíl od včel si nevytvářejí tak obrovské zásoby na zimu,“ vysvětluje Hercog důvod oněch pouhých dvou lžiček medu v závěru chovu. Coby opylovači jsou ale čmeláci stejně důležití jako včely, i když se na ně podle chovatele často zapomíná. „Čmelák má dlouhý jazyk a díky němu dokáže opylovat květy, které jsou pro včely nedostižné, jako třeba jetel, který má hluboký kalich.“
Na rozdíl od včel žijí čmeláci jen jeden rok. „Cyklus začíná na jaře a končí během léta. Jsou ale některé výjimky, jako třeba čmelák rolní, který žije až do prvních mrazů,“ vysvětluje Hercog a dodává, že většina čmeláčích hnízd je v zemi, ale jsou i druhy, které preferují dutiny stromů nebo třeba kupky trávy. „Pokud máte zahradu nebo louku, je dobré sekat trávu postupně, aby tam pořád něco kvetlo,“ uvádí Hercog jednu z nejjednodušších cest, jak čmelákům v přírodě neškodit.
Co člověk potřebuje, pokud chce začít s chovem čmeláků? Kteří ptáci se tímto hmyzem živí? A proč se pro opylování zeleniny ve sklenících používají speciálně vyšlechtění čmeláci? Poslechněte si celý rozhovor s chovatelem Ondřejem Hercogem z neziskové organizace Čmeláci PLUS.
Související
-
Kolem úlu je to bzukot. Vychází první díl Podhoubí se včelařkou a entomoložkou Alenou Bruce Krejčí
Bereme jim med, ony neúnavně střádají nektar a pyl, čímž pomáhají k oplodnění mnoha druhům rostlin. Vztah člověka ke včelám se zdá nerovný.
-
Invazní druhy rostlin a živočichů jsou rostoucí hrozbou, říká biolog Petr Pyšek
Hlavním autorem studie, která shrnuje, v jakém stavu biologické invaze na světě jsou, je profesor Petr Pyšek z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
