Humbuk kolem jmenování mě překvapil, jde spíš o záminku, míní zmocněnec Zahradník

6. únor 2024

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN jmenoval ekonoma Petra Zahradníka vládním zmocněncem pro euro. Proti jeho jmenování se ozvaly kritické hlasy nejen z opozice, ale i od stran vládní koalice. „Jedná se o mírné rozšíření mé dosavadní spolupráce, která začala před naším předsednictvím v Radě Evropské unie v roce 2022. Ten humbuk mě opravdu překvapil. Jde spíš o záminku než o příčinu, proč ta bouře vůbec vznikla,“ uvádí Zahradník.

Poukazuje na to, že vláda vstupuje do druhé poloviny svého funkčního období a ve svém programovém prohlášení se zavázala k co nejrychlejšímu plnění maastrichtských kritérií, což je sada podmínek pro vstup do eurozóny, a zvážit výhodnost vstupu do kurzového systému ERM II.

Čtěte také

„Jde o to navázat na práci tří plnokrevných národních koordinátorů, postupně Tomáše Prouzy, Petra Očka a po nejdelší dobu Oldřicha Dědka. Je to spojeno se sledováním procesu, který předchází vstupu každé země do eurozóny,“ vysvětluje ministerský zmocněnec.

Vedle plnění kritérií pro přijetí společné evropské měny a dalších s tím spojených podmínek, se chce zaměřit i na příběhy zemí, které do eurozóny vstupovaly v minulosti, a to včetně Chorvatska, které přistoupilo loni.

„Jsou to nenahraditelné zkušenosti, které by měl každý uchazeč či nováček znát, následovat pozitiva a vyvarovat se chyb, které země udělaly,“ doplňuje.

Je euro výhodné?

Podle průzkumu agentury Median si dvě třetiny dotázaných myslí, že přijetí eura by pro ně nebylo prospěšné. Zahradník upozorňuje, že výhodnost mimo jiné závisí na konečném kurzu koruny vůči euru.

Čtěte také

Ten se teď pohybuje okolo 25 korun, přičemž exportéři budou prosazovat úroveň 27 korun i více, naopak spotřebitelé a střadatelé budou snít o co nejnižším kurzu blížícím se 20 korunám za euro.

Kompromis je prý možné hledat až během nejméně dvouletého členství v systému ERM II.

Euro podle něj pomůže podnikatelům a živnostníkům, kteří provádějí zahraniční transakce, ať už jde o dovozce nebo vývozce. Přijetím eura by jim odpadla jedna z velkých starostí, kterou je pokrývání kurzovního rizika.

Čtěte také

Zahradník také upozorňuje na možnost, že by v rámci víceletého rozpočtu Evropské unie v budoucnu došlo k vyčlenění samostatného rozpočtu Eurozóny, o čemž se v minulosti už uvažovalo pro období let 2021–2027.

„Nerad používám silná slova, ale to by pro nás byla apokalypsa. Jsme velmi závislí na kohezních fondech, za dobu členství jsme získali přes jeden bilion korun čistého. Pokud by se rozpočet rozdělil ekonomickou silou, šlo by 90 procent rozpočtu na země eurozóny, což by znamenalo obrovský útlum,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Dudek , ert
Spustit audio

Související