Radko Kubičko: České euro stále ve velké dálce
Nadstranický prezident Petr Pavel se vyjádřil spíše dosti stranicky, když se v novoročním projevu přimlouval za přijetí společné evropské měny euro i Českou republikou. Když si totiž pochvaloval vládní stabilitu, je právě toto téma poněkud třeskuté, na kterém by mohlo dojít ke značným rozepřím. Proti je nejsilnější ODS i opoziční strany a také notná část veřejnosti.
To neznamená, že by prezident nemohl říci vlastní názor nebo se k nějakému přiklonit. Nadstranickost je pojem velmi neurčitý a u prezidenta by zřejmě měl být uplatňován pouze ve zcela základních otázkách, jinak by funkci prezidenta mohl obstarat i nějaký robot. Argumentů pro přijetí eura je tu spousta a výčet zemí, které jím platí, o mnohém vypovídá, jsou to zpravidla země vyspělé a prosperující.
Čtěte také
Na svých měnách naproti tomu trvají země chudší a postkomunistické. Do toho samozřejmě nebylo možno počítat Velkou Británii, která se ale mezitím poroučela ze samotné Unie, čehož nezanedbatelná část tamní veřejnosti zase už lituje.
Prezident Pavel mluvil o tom, že Česká republika by si v roce kulatého výročí svého vstupu do Evropské unie měla připomenout své dobrovolné závazky a jedním z nich skutečně je přijetí evropské měny. Volají po ní hlavně průmysl a obchod. Podnikatelé, kteří musejí v otevřené ekonomice počítat s nepříjemnými kursovými posuny.
Součást národní identity
Z toho důvodu je spíše zvláštní, že vládní ODS, jejíž jsou zhusta voliči, je takovým odpůrcem. Ostatní vládní strany jsou naopak zastánci a bylo to zejména hnutí STAN, které tlačilo, aby se to dostalo i do programového prohlášení vlády, což se stalo, i když nakonec spíše v obecné podobě příslibu plnění maastrichtských kritérií, dalších rozpočtových pravidel Evropské unie a prověření přínosů a rizik vstupu do mechanismu směnných kurzů z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky.
Čtěte také
To se vládě v zásadě daří, přesto jsou politikové ODS skeptičtí a zařídili, aby se do společného programu koalice Spolu do evropských voleb už takové smělé zmínky o euru nedostaly. Přestože ostatní dvě strany, TOP 09 a KDU-ČSL, by si to jistě přály.
Premiér Petr Fiala a zejména ministr financí Zbyněk Stanjura dávají ale najevo, že téma společné evropské měny není na stole. Ministerstvo financí v souladu s programovým prohlášením zjevně přínosy a rizika mechanismu směnných kursů prověřilo, ale nedoporučilo vládě vstup do něj.
Projekt jednotné evropské měny je nejen ekonomický, ale i politický, není většího symbolu evropské integrace než otevřené hranice a společné platidlo. Ale i lpění části české reprezentace na svých mincích a bankovkách je spíše politické. Češi platí svou korunou přes sto let a stala se tak nějak součástí národní identity. Některé politické strany vnímají toto nastavení veřejnosti, i když i jiné národy se musely vzdávat svých zavedených měn.
K autentickému postoji ODS, která kdysi dokonce organizovala petici za českou korunu, se účelově přidala i opozice, poněkud paradoxně, její lídr a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se při diskusi o úrokových sazbách České národní banky půvabně prořekl, že jeho firmy stejně braly úvěry v eurech. Přesto právě on může v následujícím období být dalším výrazným činitelem, který euro odmítne.
Prezident Petr Pavel zajisté myslel svůj novoroční projev vážně a dobře, vše ale nasvědčuje tomu, že v tomto bodě ho velká část veřejnosti a s ní i politické reprezentace nevezme za slovo a závazky České republiky bude nutno připomínat i v následujících letech.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
