Historie srdce Zlína. Staré budovy z náměstí Míru téměř zmizely

Zlín je moderní a živé město. Taky se mu říká město škol a parků. Jeden z nich, podle mého odhadu asi nejmenší, tedy spíš parčík, je součástí náměstí Míru, které je naopak ne sice největším, zato velmi důležitým místem Zlína pro setkávání lidí.

Odehrávaly a dodneška se na něm odehrávají významné události ať už obchodní, společensko-politické nebo kulturní. Podle historika Zdeňka Pokludy, znalce zlínských dějin, mohlo existovat už ve 13. století. V té době bylo městečko hospodářským střediskem a charakteristickým znakem takových míst byla tržiště.

Před 70 lety se ze Zlína stal Gottwaldov. Cílem bylo vymazat Baťu z paměti lidí

• Upravit
• Smazat

Nový název město neslo přesně 41 let.

Rynek, tedy náměstí, je pak zmiňován v 16. století v souvislosti se stavbou radnice, která byla vybudovaná na jeho západní straně. Tam stojí i současná radniční budova z první poloviny 20. století. Stavěla se podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury. V roce 1920 vypsalo tehdejší vedení města soutěž na novostavbu radnice a Gahura ji vyhrál.

Rok na to původní renesanční budova radnice vyhořela a s budováním nové se začalo v roce 1921, koncem 30. let byla přistavěna další část v dnešní Bartošově ulici.  V této podobě už zůstala. Není sice nejstarší stavbou na náměstí Míru, ale svoji historickou hodnotu určitě má. Takových budov je na zlínském náměstí jako šafránu.

Z desítek původních domů, které prostor lemovaly, zůstaly vlastně jenom dva, a ani ty nepatří k těm nejstarším. Kromě radnice je to ještě Trantírkův rohový dům a pak torzo někdejší slavné Záložny. Připomíná ji pouze čelní zeď s původními dekorativními prvky. Její krátká historie se začala psát na počátku 90. let 19. století.

Ve východní části zlínského náměstí byly postaveny dvě budovy, první vyprojektoval architekt Josef Drahoš, druhou Dominik Fey. Byly sídlem úspěšného finančního spolku, proto název Záložna, původně Občanská záložna. V momentě, kdy se spolek přestěhoval do nových prostor, přesunulo se do nich obchodní dění a vedle bankovních služeb se Záložna stala i společenským centrem Zlína. Pořádaly se v ní plesy, zábavy, taky představení ochotnických divadel. Byla v ní i první zlínská lékárna.

Náměstí Míru ve Zlíně|foto:Tomáš Fránek, Český rozhlas

Druhá budova byla postavena o pár let později už jako restaurace s výčepem, kavárna a dokonce v ní byly i hostinské pokoje. Hotel se z ní stal až po přístavbě dvorního traktu ve dvacátých letech 20. století. Oba domy byly hodnotné i z hlediska architektonického. „Na konci devatenáctého století působily zářící novotou jako zjevení. Architektura s dekorativními rysy razantně přebíjela všechnu okolní zástavbu.“ Tak je vnímali nejenom odborníci. Slavná éra Záložny trvala do 2. světové války.

Po roce 1948 ji získal státní podnik Restaurace a jídelny. V provozu zůstalo kino, restaurace taky fungovala, ale postupně upadala a spěla k zániku. Situace se nezměnila ani po roce 1989, budovy chátraly, zájemci o záchranu se nenašli a v roce 2006 Záložna přestala existovat.

Na jejím místě začala výstavba moderního obchodního centra, ovšem s podmínkou, že přední část Záložny musí zůstat zachovaná. Architekt Svatopluk Sládeček splnil tento úkol do posledního puntíku. Nejenomže do moderní budovy zakomponoval čelní zeď obou domů, ale také zachoval historickou fasádu a tak dnes, stejně jako v době největší slávy, je v řadě okolních domů na náměstí Míru opět nepřehlédnutelná.