Fašank, ostatky nebo šibřinky – i to jsou označení pro masopust. Víte, co tato tradice symbolizuje?

Pro označení masopustu se používají různé názvy, jako například fašank, ostatky nebo šibřinky. Ačkoli nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře. Z hlediska přírodního času je to doba pozdní zimy a předjaří, jehož konec se kryje s počátkem velkého vegetačního období.

Čtěte také

Nejzáhadnější maskou masopustu na Valašsku je takzvaný Pohřebenář

Masopustní slavnosti časově spadají od svátku Tří králů, tedy od 6. ledna, do Popeleční středy, která vyznačuje začátek jarního půstu křesťanů. Konec tohoto období je závislý na datu Velikonoc a končí v rozmezí od poloviny února do začátku března.

V lidovém prostředí znamenal masopust období tanečních zábav, bálů, rozverných obchůzek maškar a v dobách, kdy se předlo a dralo peří, i časem společenských setkávání na přástkách a dračkách, jejichž konec se oslavoval pohoštěním a zábavami. Byl to čas zabijaček, hodování, namlouvání a svateb, ale i příprav rolníků na jarní polní práce.

Uvolněný ráz masopustu vrcholil poslední dny před Popeleční středou, pro které jsou charakteristické taneční zábavy a průvody překypující bujarým veselím, jejichž účastníci vystupují v rozličném přestrojení, a nadměrné požívání sytých jídel a alkoholu.

Jaké jsou hlavní masopustní maškary, jak vypadá tradiční mečový tanec, který je nově zapsaný na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky? A jak je to s tradicí pochovávání basy?

I to se dozvíte v rozhovoru s etnografem Slováckého muzea v Uherském Hradišti Janem Káčerem, který je také jedním z autorů podvečerního folklorního pořadu Na pěknú notečku, který vysíláme v Českém rozhlase Zlín každý všední den po 19. hodině.