AI ovlivní podobu náboženství. S digitálními technologiemi pracujeme jako šamani s magií, říká vědec Černý

25. únor 2024

Informační vědec Michal Černý z katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity se věnuje umělé inteligenci (AI) a spiritualitě. Nejzajímavější souvislosti nachází v tom, jak na sebe můžou dva aktéři informačně působit ­– jakým způsobem a jaké informace si vyměňují třeba dva lidé, nebo člověk a stroj? A jak na sebe při této výměně vzájemně reagují. Poznáme díky AI lépe Boha? Pro Vertikálu odpovídá Michal Černý.

Když se objeví na počítači hláška, tak obvykle reaguji. Zajímá vás ta chvíle, kdy s vámi mluví stroj?

Dívat se na to, jak lidé nadávají strojům, které neslyší, je hrozně pozoruhodné. Ukazuje to, jak na jednu stranu existuje technika jako věc mezi věcmi, na druhou stranu to, jak si ji polidšťujeme.

Čtěte také

V jednom rozhovoru jste uvedl, že umělá inteligence nás naléhavě vybízí, abychom si uvědomili, kým je skutečně člověk. Protože buď už teď umí, nebo bude umět mnoho věcí lépe než člověk. Kým je podle vás tedy člověk, když není tím, kdo něco umí?

Odpověď může být ve dvou rovinách. První, že jsme si od osvícenství představovali, že limity člověka jsou nepříjemné a jsme tu od toho, aby se překonávaly – to je ten tlak na výkon. To se ale ukazuje že nefunguje. Když člověka takto přepneme, zhroutí se, je nespokojený, rozpadnou se mu vztahy a stane se součástí nějakého výrobního procesu.

Začít vnímat, reflektovat své limity, být si jich vědom a integrovat je do osobnosti, je první zajímavý charakteristický rys člověka.

Čtěte také

Druhý je vlastně otázka: Co je to čím poměřujeme svůj život. Jestli jsou to vnější měřítka, kolik mám přátel, kolik jsme vydělali peněz, anebo jestli život dokážeme poměřovat s něčím transcendentálním, co nás stále přesahuje.

Může umělá inteligence do budoucna ovlivnit podobu náboženství?

Určitě. Existuje dokonce vědní obor, kterému se říká digital religion, který zkoumá digitální podobu náboženství a toho, jak se náboženských technologiím vztahujeme.

Ukazuje se, že velká část lidí pracuje s digitálními technologiemi hodně podobně, jako třeba pracovali šamani s magií.

Jednou je to prostředek prosazování nějakých cílů, což nás nutí přemýšlet nad tím, jestli i naše náboženství nemá některé magické šamanské prvky.

Může nám umělá inteligence v budoucnu líp poznat Boha?

Otázka je, co to znamená ,poznat Boha‘? Jinou informační interakci má člověk s technikou, jinou člověk s druhým člověkem nebo s Bohem. Mezilidský charakter nám ale technika neumožní a nezprostředkuje. Možná o to vícese je naučíme hledat a vážit si jich.

Poslechněte si celou Vertikálu včetně debaty o konfliktu, který se už pět měsíců odehrává na území Gazy.

Politoložka Zora Hesová vnímá situaci jako příliš komplikovanou a nejednoznačnou, a proto se chce vyvarovat přemýšlení o hlavní vině. Podle názoru Tomáše Krause z Institutu Terezínské iniciativy naopak zdůrazňuje, že po 7. říjnu je to pro něj jasně černobílé téma.

autoři: Karolina Antlová , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.