Vědci zkouší účinek magnetu na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu

Vědci z Masarykovy univerzity začali zkoumat, jestli může stimulace mozku silným magnetem pomoci lidem s Alzheimerem nebo Parkinsonovou chorobou.

Do svého projektu hledají dobrovolníky starší 35 let, největší zájem ale mají o lidi mezi 60 a 70 lety. U těch se totiž objevují vady řeči, třes nebo třeba výpadky krátkodobé paměti.

HLEDAJÍ SE DOBROVOLNÍCI
Výzkumníci hledají dobrovolníky od 35 let, ale nejlépe ve věku mezi 60 a 70 lety. Hlásit se mohou jak pacienti trpící Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, tak lidé zcela zdraví. Zájemci se mohou hlásit na email: lubos.brabenec@ceitec.muni.cz

Lékařka vyučující na Masarykově univerzitě Irena Rektorová se zmírněním projevů Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby zabývala už před čtyřmi lety.

Tehdy zjistila, že stimulace řečového centra silným magnetem pomáhá Parkinsonikům s mluvením. Teď se chce zaměřit na další oblasti mozku.

„Budeme opakovaně stimulovat třeba po dobu čtrnácti dnů nebo delší doby jednu oblast mozku, u které si myslíme, že by skutečně mohla zlepšit svůj výkon. Tento výkon, ať už je řečový nebo třeba kognitivní, se pak může zlepšit v řádu několika týdnů i měsíců,“ vysvětlila Rektorová.

Silný magnet budou výzkumníci přikládat nejen k paměťovému centru u lidí s Alzheimerem nebo k řečovému centru u Parkinsoniků. Důležité je podle Rektorové stimulovat i doplňkové části mozku, které ovládají například hlasitost mluvy nebo její dynamiku.

„Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají i chybnou zpětnou vazbu. To znamená, že sami sebe slyší normálně, ale přitom mluví potichu a melodičnost hlasu je snížená. Proto budeme stimulovat i oblasti mozku, které se podílejí na tomto mechanismu zpětné vazby,“ doplnila lékařka.

S projektem mohl tým začít po vybudování vědeckého centra CEITEC v Brně a zakoupení moderních přístrojů na elektromagnetickou rezonanci. Člen výzkumného týmu Luboš Brabenec tak bude v reálném čase na obrazovce sledovat účinnost stimulace magnetickou cívkou.

„Máme údaje o tom, jaké části mozku se aktivují při řeči. Z audionahrávek potom zjišťujeme, jestli se řeč zlepšila nebo ne. Analýzu nahrávek provádí inženýři Vysokého učení technického,“ konstatoval Luboš Brabenec.