Zuzana Čaputová: Demokracie je proces. I když jsme ji v roce 1989 získali, neznamená to, že nám zůstane navždy

Jsme po setkání s krajany. Je podle vás problém, že Slováci odcházejí do zahraničí? Nechybí na Slovensku? Co udělat pro to, aby v zemi zůstali?

Čtěte také

Kamila Pešeková: Přináší nová slovenská vláda namísto klidu vyřizování účtů?

Je to velké téma, aktuální už několik let, a to zejména pro mladé lidi. Je přirozené, že lidé odcházejí do zahraničí nasbírat zkušenosti, vědomosti, i za prací, ale pak je důležité, aby se alespoň část z nich vrátila domů na Slovensko. Je to samozřejmě i o atmosféře, která v zemi panuje. Když jsem v zahraničí, pravidelně se setkávám s komunitou Slováků, krajanů i studentů.

A paradoxně nemluví na prvním místě o motivaci či demotivaci v podobě platových podmínek, ale spíše o atmosféře ve společnosti, netoleranci či jiných negativních jevech, což mě velmi mrzí. Je to něco, k čemu musíme všichni přispět, aby na Slovensku byla větší míra pohody a méně nenávisti, aby lidé měli důvod se vracet, protože na Slovensku je potřebujeme. S plným respektem k tomu, že někteří lidé se rozhodnou žít v zahraničí.

Nemyslíte si, že po posledních politických událostech na Slovensku bude následovat další vlna vystěhovalectví?

Bohužel, někteří lidé to avizují a vím, že někteří už také odešli. To mě mrzí, je mi to líto. Uvidíme, jak bude situace na Slovensku pokračovat. Doufám, že si najdou důvod, proč se dřív nebo později vrátit. Všichni musíme dění na Slovensku nějakým způsobem ovlivňovat a je na nás všech, abychom ho udrželi na správné cestě.

Během svého mandátu i před prezidentskými volbami jste zdůrazňovala, že slušnost není slabost, ale že může být i sílou. Platí to pro vás stále, nebo jste už po posledních parlamentních volbách změnila názor?

Lidé teď dali svůj hlas a většinu v parlamentu stranám, které využívaly i negativní emoce. Nechci z mého sloganu slevit, takže tomu stále věřím. A v době, kdy jsem oznámila, že nebudu kandidovat – teď nevím, jaká jsou čísla –, jsem byla nejdůvěryhodnější političkou v zemi, takže část lidí to přece jen oslovuje. Slovensko je daleko víc než jen to, co představuje aktuální parlamentní většina. Pokud máme na společném území žít a tvořit jedno společenství, zvládat krize, tak je podle mě nutné, abychom se k sobě chovali slušně. Nejen v politice, ale i mezi lidmi navzájem.

Čtěte také

Klára Vlasáková: Odcházející Čaputová ukazuje, proč „mizí“ ženy z veřejného života

Když slavíme 17. listopad a hodnoty, které nám listopad přinesl, jakou cestu Slovensko urazilo? Myslíte si, že bylo připraveno na demokracii? Protože kritici rozdělení Československa říkají, že připraveno zcela nebylo?

Slovensko je demokratická společnost a ano, máme problémy mladé demokracie jako mnoho jiných mladých demokracií, to je pravda. Já si ještě pamatuji za svého života totalitu, 90. léta, mečiarismus, období reforem, různých zvratů… Demokracie je proces, je to živý organismus, proces učení, je to dialog. Není to statická věc, není to definitiva, kterou když jednou získáme v roce 1989, tak stále platí a vydrží. Proto vyžaduje angažovanost nás všech v každé době, i v té, která se zdá být výzvou.

V České republice jste velmi populární a oblíbená. Neuvažujete o tom, že byste po skončení svého mandátu působila v nějaké instituci zde v České republice?

Důvěry lidí v České republice si velmi vážím a je to pro mě velmi milé a příjemné. Pokud jde o úvahy o tom, co bude po konci mandátu, tak to zatím nijak neřeším. Ale skončím pozitivně, že si velmi vážím přízně, kterou tady opravdu cítím.

Dostala jste nějaké nabídky z České republiky?

Zatím bych to nespecifikovala, všechno je otevřené. Potřebuji si především odpočinout, možná trochu reflektovat, co jsem zažila.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.