Klára Vlasáková: Odcházející Čaputová ukazuje, proč „mizí“ ženy z veřejného života

25. červen 2023

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nebude usilovat o znovuzvolení. V jejím rozhodnutí můžeme spatřovat umění přiznat si vlastní limity, ale také dynamiku, kvůli které ženy „mizí“ z veřejného života.

Čtěte také

Zuzana Čaputová uvedla, že šlo o jedno z nejtěžších prohlášení a že by na další funkční období zkrátka neměla sílu. Zdůraznila, že k důvodům patří i ohled na její rodinu, a zároveň poznamenala, že osud země samozřejmě nezávisí na jednom člověku.

Podobně jako slovenská prezidentka mluvila na začátku letošního roku také bývalá novozélandská premiérka Jacinda Ardern. Ta ve své rezignační řeči uvedla, že si uvědomuje, co její práce obnáší a že už nemá dost energie na to, aby ji vykonávala správně.

Oba příklady jsou inspirativní v tom, že ani jedna z političek zjevně netrpí představou, že směřování jejich zemí stojí a padá výhradně s nimi. Z projevů je naopak patrné, že se vidí jako jedny z mnoha, nikoli jako výjimečné politické talenty, které nelze nahradit. Přesto je důležité uvědomit si, jakému zacházení musí ženy ve veřejném životě čelit – a jak to ovlivňuje jejich působení.

Výhružky především ženám v politice?

Ardern se potýkala s výhružkami cílícími na ni i její rodinu, které se během tří let takřka ztrojnásobily. Čaputová zase před dvěma měsíci uvedla, že ona i její blízcí dostávají výhružky smrtí. Zároveň se vymezila proti obviněním ze strany Roberta Fica a dodala, že udělat si z někoho pomocí nenávistných lží terč už na Slovensku zabíjelo.

Čtěte také

Normální politický souboj, mohl by si někdo říct. Copak to mají jejich kolegové v politice snazší? Copak nemusejí čelit podobně neférovým komentářům nebo přímo výmyslům? Někteří se s tím jistě potkají, ale u žen je četnost zkrátka vyšší.

Data jsou v tomto ohledu jednoznačná: Např. podle studie Monetizing Mysogyny (česky bychom mohli přeložit jako „zpeněžování mysogynie) z února letošního roku byly během amerických voleb do Kongresu v roce 2020 ženské kandidátky napadány online častěji než muži, a to někdy až třikrát tolik.

Umlčování na několika úrovních

K útokům docházelo zejména na Twitteru. Studie upozorňuje, že nejde jen o ženy samotné, ale také o skupiny a témata, které zastupují. Ty jsou potom znevažovány podobně jako političky, které se k nim hlásí. K umlčování žen přitom dochází na různých úrovních.

Čtěte také

Nezisková organizace Plan International zase zkoumala zkušenosti s online světem, a to na vzorku 14 tisíc dívek a mladých žen z 31 zemí. Více než polovina z dívek byla obtěžována a urážena, čtvrtina napadených se poté necítila fyzicky v bezpečí. Skoro pětina z těch, které byly často obtěžovány, začala používat sociální sítě méně a 12 % je přestalo používat úplně.

O online obtěžování vědí své taky novinářky. Z výzkumu organizace International Center for Journalists, který zkoumal přes tisíc novinářek z 15 zemí světa, vyplynulo, že tři čtvrtiny novinářek zažily online obtěžování, čtvrtině někdo hrozil násilím – včetně výhružek smrtí.

Co s tím? Na vině nejsou pouze sociální sítě. Ty totiž spíše zviditelňují dynamiky, které jsou ve společnosti už nějakou dobu přítomné. Bylo by ostatně naivní domnívat se, že náš online a offline svět jsou dvě zcela oddělené sféry, ve kterých vystupujeme jako dvě odlišné osoby. Nicméně je důležité dodat, že právě sociální sítě nemají ochranu svých uživatelů a uživatelek coby prioritu. Jejich hlavním cílem je jednoduše vydělávat peníze.

Spisovatelka Klára Vlasáková

Ženy ve veřejném prostoru si musejí klestit cestu, která je mnohem komplikovanější, než po jaké kráčejí jejich kolegové. Odcházející Čaputové tak patří za její otevřenost a sebereflexi dík, ale zároveň bychom její rozhodnutí měli brát i jako varování. Takřka nikdo nemůže vydržet neustávající tlak a výhružky. Bez zastoupení žen v politice a ve veřejném životě vůbec však přicházíme o hlas poloviny lidstva. A to není možné přehlížet.    

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.