Znáte čamburínu? V hospodě Prdek v Pasekách nad Jizerou hrají dokonce i mistrovství světa

24. květen 2019

Jsou v Krkonoších pamětihodnosti, které v běžných bedekrech nenajdete. Za jednou takovou se vydáme do Pasek nad Jizerou, do prastaré hospůdky, které tu jinak neřeknou, než Prdek. Od Ivety Šulcové a Elišky Pilařové se dozvíme, jak se tu hraje čamburína.

Nedivím se, že mistrovství světa v čamburíně je právě tady, v hospůdce Prdek v Pasekách nad Jizerou, protože pokud vím, tak nikde jinde na světě se čamburína nehraje.

Krkonošské poudačky - nářečí jako řemen. Přiďte pobejt!

Vybavení malebné roubenky

Toto krásné krkonošské pozvání jsme si dovolili vypůjčit k našemu kvízu. Co je vlastně nářečí? Je to nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Nářečí v češtině vznikala přibližně od 12. století jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a osob v nich žijících. 

„Ano, tady se hraje. Je to roztočená divoká dřevěná káča, která sundává malé kuželky," usmívá se Iveta Šulcová.

Když se sundá deska z toho opravdu starého úzkého hospodského stolu, který má poměrně vysoké postranice, vznikne taková bedna, která je přehrádkami se třemi vyříznutými otvory rozdělená na tři pole.

„Každé přehrazení má tři oka a káča, která jím projde, muzí porazit co nejvíc dřevěných kuželek a dostat se do dalšího hracího pole. Dříve se tady dělaly skleněné perly a ten řezbář, který perly dělal, vymyslel právě tuhle hru."

Devět malých vysoustružených figurek je rozestavěno v každém hracím poli. Na jedné straně se podloží stolu nohu, aby vznikl mírný náklon.

Připraví se káča, tedy taková kulička s nožičkou. Na tu se namotá hedvábný provázek. V jední kratší postranici je vyřezaná rýha, do ní se provázek, který má být loket dlouhý, zasadí. Do důlku se posadí nožička káči, trhne se provázkem a káča se roztočí. Už jede!

„Každé pole se boduje zvlášť. Mistři v čamburíně to mají tak vychytáno, že běhají okolo stolu s vodováhou a vyvažují si ten náklon."

Kolik bývá účastníků mistrovství světa v čamburíně?

„Bylo tady asi 200 lidí. Je to hra, která se opravdu dá hrát až do rána. Všichni se u toho dobře pobaví."

Hospůdka se původně jmenovala Na perlíčku, protože tady bývala kovárna. Okolo vedla stará vozová cesta. A kovář si udělal z okénka prodej štamprlátek, nějaké to pivo. A místní se ho ptali: poslyš, ty tam máš nějakou hospodu? A on odpovídal: ale, to je jen takovej prdek.

V prastaré hospůdce ve Vysokém nad Jizerou, které místní neřeknou jinak, než Prdek, se tu hraje čamburína

„Těch verzí, jak tahle hospoda přišla ke svému jménu je strašně moc. Ale každá je krásná," směje se Iveta Šulcová.

Říká se také, že z druhého okna starého sálu je nejkrásnější výhled na Krkonoše!

„Když se z toho okna podíváte, tak to také musíte ocenit. Je to opravdu nejkrásnější pohled na celé Krkonoše. Je to moc hezké," uzavírá rozhovor Iveta Šulcová.

Nejkrásnější výhled na Krkonoše, Vysoké nad Jizerou, hospoda Na perlíčku - Prdek
autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka