Zmizelé židovské příběhy
Zdena Blažková šla do Terezína bez dětí
Zdenu Blažkovou mohlo před transportem ochránit manželství s nežidovským mužem, se kterým měla dvě děti. Bohužel se v polovině třicátých let rozvedli. Zdena tak do transportu musela. Bývalý manžel se marně snažil o její záchranu.
Zdena Blažková byla nakonec jediná, kdo odcházel ze starého domu Fränklových č.p. 9 pod zámrským zámkem. Maminka s tatínkem zemřeli ještě před válkou a sestra Anna se provdala do Prahy a do transportu šla později z pražské adresy.
Rodina Fränklova byla dost zámožná na to, aby jejich dcery mohly studovat. Zdena ale studium filozofie nedokončila a provdala se za nežida Zbyňka Blažka. V polovině dvacátých let se jim narodily dvě děti Petr a Dagmara (Daša). Manželství ale nevydrželo.
Už během roku 1938 se i u nás začaly ozývat antisemitské hlasy, které po vstupu německých okupačních vojsk nabraly na síle. V září 1941 si Zdena musela přišít na kabát žlutou Davidovu hvězdu. Od té chvíle už z domu nevycházela.
Bývalý manžel přes spory, které se ženou měli, chtěl Zdenu a jejich dvě děti ochránit a několikrát jí nabídl, že slib manželský, třeba jen na papíře, obnoví. Zdena ale odmítla a v přitvrzujícím režimu okupační správy už to později ani nebylo možné.
Do Terezína bez dětí
Zdena Blažková dostala výzvu k transportu na počátek prosince 1942. Muselo to být strašné loučení, doma nechala sedmnáctiletého syna a patnáctiletou dceru. 5. prosince odjela spolu s dalšími pardubickými Židy do terezínského ghetta. Tam ale dlouho nepobyla, ghetto bylo už přeplněné a tak uvolňovalo kapacity vypravováním dalších transportů na východ. Zdena odjela už 20. ledna do Osvětimi, kde byla s největší pravděpodobností hned po příjezdu zavražděna v plynové komoře.
Sestra Anka se provdala do Prahy za židovského zubaře. Cestovali a radovali se ze života do příchodu nacistů. První protižidovská nařízení jim ale uzavřela ordinaci a oni zůstali bez příjmu. Do Terezína museli odjet v červenci roku 1943, sestry Anka se Zdenou se už tedy v ghettu nepotkaly.
Ani Anka nebyla v Terezíně dlouho. Po dvou měsících se její jméno objevilo v transportním seznamu D1 u čísla 264. Tento transport do Osvětimi z 6. září 1943 je považován za smrtelný.
Zdena s Ankou měly sestřenici Hanu Freudovou, která také musela nastoupit do terezínského ghetta. Jediná z trojice žen přežila i díky podpoře přátel, kteří ji zásobovali balíky s potravinami, oděvy a léky.
Mimo ghetto měla i svého milého, který se za ní přes všechna nebezpečí do Terezína vydal. Zajímá Vás, co se stalo v průjezdu Drážďanských kasáren? Pusťte si zvuk...
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.