Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika

8. červen 2022

Slyšet z úst lékaře diagnózu „rakovina“ je asi noční můrou většiny z nás. Navíc počet karcinomů v populaci vzrůstá. Podle primářky chirurgického oddělení Nemocnice Písek Marty Horákové se ale takzvané pětileté přežití u prvního a druhého stádia rakoviny prsu v České republice vyšplhalo už téměř ke stu procentům.

Problematiku tohoto druhu operací, které jí denně procházejí rukama, tedy Marta Horáková nepovažuje za truchlivou. „Samozřejmě, je to nádorové onemocnění, které nikoho nepotěší. Na druhou stranu, dneska máme možnosti diagnostiky a léčby takové, že když se onemocnění odhalí včas, jsou výsledky velmi dobré,“ říká.

Čím menší nádor a včasnější léčba, tím větší má pacientka naději na vyléčení. U žen, které prodělaly první, nebo zčásti i druhé stádium rakoviny prsu a léčily se dnes dostupnými metodami klasické medicíny, se dosahuje už téměř stoprocentního pětiletého přežití. Poté se žena považuje za vyléčenou. „Není vzácností, že potom žijí kvalitní život další desítky let,“ dodává Marta Horáková.

V České republice lékaři ročně diagnostikují rakovinu prsu zhruba u sedmi tisíc žen. Počet nemocných stoupá, ale počet zemřelých klesá. „To znamená, že diagnostikujeme a léčíme dobře. Je to nejčastější nádorové onemocnění žen, proto se mu věnuje i hodně výzkumů, takže toho víme hodně. Nevíme všechno, ale víme hodně,“ komentuje Marta Horáková.

Čtěte také

Možnosti podle ní výrazně posunulo využívání screeningové mamografie, která dokáže odhalit i malý nádor. „Když je do dvou centimetrů, tak lékař ani pacientka nemají moc šanci ho nahmatat, ale mamografie ho odhalí. Výrazně tedy vylepšuje šanci na přežití, doplněná sonografií u mladších žen dokáže nádor podchytit daleko dřív, než se vůbec klinicky nějak projeví,“ připomíná.

„Chtěla bych tedy zdůraznit, že screeningová mamografie je důležitá, protože občas v laické veřejnosti kolují názory, že je škodlivá nebo že je lepší sonograf. Obě metody mají svoje limity a vzájemně se doplňují. A do třetice k tomu patří vyšetření lékařem. Já jsem ze staré školy a pořád si myslím, že rozhovor s doktorem, anamnéza, otázky, na co stonali rodiče, příbuzní, jsou velmi důležité, protože spoustu těch problémů máme v genech,“ dodává Marta Horáková.

Pokud si žena sama dokáže v prsu něco nahmatat, jedná se většinou o bouličku. „Ne každá boulička ale znamená rakovinu. Většinou ne, ale určitě by se měla vyšetřit. Jakmile si pacientka nahmatá bulku, odborně řečeno rezistenci, měla by navštívit lékaře a zkonzultovat to. Ale můžou to být nezhoubné nádory, cysty, změny související s pubertou, přechodem, těhotenstvím,“ uvádí.

Celý rozhovor o rakovině prsu s lékařkou Martou Horákovou, ale také sociální pracovnicí Danou Lauerovou z písecké nemocnice si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.