Z jeho výšek přechází sluch. Vojtěch Pelka pěstuje netradiční pěvecký obor
Dřív se jim říkalo kastráti. Zpívali hlavně v baroku a klasicismu. Vynikali velmi vysokým hlasem. Dnes na ně navazují kontratenoři. Kvůli náročnosti zpěvu jich ale moc není.
„Jde o pěveckou techniku zpívanou převážně falzetem anebo hlavovým tónem. Mě k ní vlastně přivedla máma. Jako sopranistka doma cvičila na koncerty. Poslouchal jsem ji, napodoboval. Jsem z hudební rodiny, takže jsem byl od dětství s hudbou velice spřízněný,“ říká Vojtěch Pelka.
Mutování paseku nenadělalo
Talentovaný zpěvák mutoval jenom zvolna asi čtyři roky. „Hlas se snižoval pomalu, nebylo to žádné jódlování. Mohl jsem zpívat každý den.“
Čtěte také
Pelka taky už slyšel poznámky, že zpívá jako holka. „Člověk si jich nemůže všímat, musí jít dál. Když je něco nezvyklé, tak se na to ne všichni dívají kladně. Pomalu se to ale dostává do povědomí.“
Jako dítě se věnoval folklóru, okrajově zabrousil i do popu. Dnes už sklízí úspěchy výhradně v klasické hudbě. „V Opavě budu nastudovávat Cherubína ve Figarově svatbě. V Plzni mě čeká císař Nero ve hře Korunovace Poppey od Claudia Monteverdiho. A v Pardubicích v neděli 8. prosince budu mít koncert v evangelickém kostele. Moc rád bych jednou zpíval po Evropě. Chtěl bych se podívat do Královské opery v Londýně anebo La Scaly v Miláně,“ netají.
Související
-
Zazpívala si tam s Margitou i Plachetkou. Pražačka Kůstková má Pardubice pod kůží
Operní hvězda tohle město zbožňuje. Pokaždé v něm ráda vystupuje. Když studovala klasický zpěv, líbila se jí rodinná atmosféra konzervatoře.
-
Český sbor v Japonsku zdržel šinkansen a při návratu zpíval v letadle
Je to země, kde si podle vlaků můžete řídit hodinky. Spoje všech kategorií tam jezdí doslova na vteřinu přesně. Někdy až tak, že našince překvapí.
-
Netradiční sezóna. Vystěhovaná pardubická filharmonie mění prostory i vedení
Rekonstrukce Domu hudby dost přepsala plány Komorní filharmonie Pardubice. Hrát musí v univerzitní aule. Vliv to má i na dramaturgii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
