Vstup Ukrajiny do EU bude o kompromisech, shodují se bývalý europoslanec a zpravodaj

25. říjen 2023
Souvislosti Plus

Evropskou sedmadvacítku je třeba rozšířit, a to ne jen tak symbolicky. O vstup se uchází hned devět zemí včetně Ukrajiny. Jak rychle dokáže EU rozšířit svoje řady a jak by se sama měla změnit, aby i s novými členy zůstala akceschopná? Diskutují Jolyon Naegele, Ondřej Houska, Zdeňka Trachtová a Pavel Telička. Moderuje Petr Dudek.

Od přijetí posledního člena, Chorvatska, uběhlo už deset let. „EU o dalším rozšíření uvažuje, mluví o něm lídři všech tří institucí. Téma je nyní aktuálnější než před pár lety, hlavně před válkou na Ukrajině,“ říká Zdeňka Trachtová, zpravodajka Českého rozhlasu v Bruselu.

Dodává, že EU je nyní připravena mentálně, nikoliv prakticky. „Bude se muset upravit rozpočet, rozdělování dotací, rovnováha mezi tzv. čistými plátci a čistými příjemci či zemědělská politika,“ tvrdí.

Čtěte také

„Dnes je to věc podstatně reálnější než před určitým časem. Paradoxně tomu napomohla tragická válka, okupace Ukrajiny a řekněme, že země, která z těch potenciálních kandidátů měla k začlenění do EU nejdál, se možná stává jedním z hnacích motorů tohoto procesu, ale je to ještě dlouhá cesta,“ domnívá se Pavel Telička, bývalý eurokomisař a europoslanec.

Jolyon Naegele, novinář a bývalý politický ředitel mise OSN v Kosovu si myslí, že rozšíření EU o země západního Balkánu je dobrý nápad, „proveditelný – nevím,“ říká. „Představa, že při současných garniturách by Srbsko, Kosovo i Bosna a Hercegovina mohly být spolu v EU, je stále nereálná. Začínám si myslet, že už je na to pozdě,“ dodává.

„Ten vstup je opravdu velmi obtížně představitelný. Největší otázkou je Ukrajina, ale kdyby se mě na to někdo zeptal před dvěma lety, řekl bych, že to je v současnosti, kdy geopolitika hraje mnohem větší roli, vyloučená věc,“ tvrdí redaktor Hospodářských novin a bývalý zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska.

Ukrajina jako nejvážnější kandidát

Nyní má ke členství nejvíc nakročeno Ukrajina. „Unijní lídři neustále opakují, že budoucnost Ukrajiny je v EU, a myslím, že se na tom shoduje i většina členských států, snad kromě Maďarska. Viktor Orbán na summitu v Granadě mluvil o tom, že EU vůbec neví, do čeho jde, v čemž má částečně pravdu, ale zároveň jeho postoje asi nevyplývají jen z upřímných obav – spíš z jeho dlouhodobě proruské pozice,“ říká Trachtová.

Čtěte také

„V prosinci by lídři na summitu v Bruselu měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a možná i s Moldavskem. Volodymyr Zelenskyj by rád viděl samotný vstup již příští rok, což není úplně pravděpodobné,“ dodává.

„Země, která chce do EU vstoupit, je vůči ní v mnohem slabší pozici a bude muset přistoupit na velmi těžké kompromisy. Budou obrovská přechodná období. Stávající členové EU si dají pozor, aby ošetřili věci, jako je vláda práva a korupce na Ukrajině,“ říká Houska.

„Ukrajinský národ si prochází něčím, co je pro nás nepředstavitelné a myslím si, že kompromisy v otázkách zemědělství se mohou ukázat jako zvládnutelné, byť bolestivě. Alternativou pro ně je zůstat ve vakuu a být napospas Rusku,“ tvrdí Telička.

Gruzie a Balkán

Gruzie po začátku války podala přihlášku do EU společně s Ukrajinou a s Moldavskem. „Současná gruzínská vláda ale nedělá mnoho, aby se EU přiblížila jak po legislativní, tak hodnotové stránce,“ míní Trachtová.

Čtěte také

„Jejich vláda se k Rusku snaží stavět pragmaticky. Ukázalo se to třeba v tom, že se Gruzie nepřipojila k protiruským sankcím EU. Druhý listopadový týden by měla Evropská komise vydat své pravidelné posouzení, tzv. rozšiřovací balíček, kde vlastně oznámkuje kandidátské státy a řekne jim, jak si vedou v jednotlivých reformách – na jaře Gruzie splňovala pouze tři z 12 podmínek,“ dodává.

„Historik a balkanista Jan Pelikán napsal o tamější situaci 90. let, že nikdo není bez viny a každý viník je zároveň obětí. Myslím, že kromě Srbska si i kosovská politická reprezentace také zaslouží kritiku. Státy podaly přihlášku a deklarují zájem, ale v případě Kosova je to debata čistě akademická. Pět států EU Kosovo neuznává jako samostatnou zemi, takže se teď nemůže stát členem, i kdyby bylo ekonomickým tygrem a korupce neznámým slovem,“ myslí si Houska.

Změny v Evropské unii

EU se před případným rozšířením musí změnit. „Když nyní posuzujeme některé z těchto kandidátských zemí, pojďme se podívat, jak si vedou země z naší vlny a zda opravdu každá z nich splňuje kritéria podmínky členství. Minimálně u jedné z nich mám výrazné pochybnosti,“ říká Telička.

Čtěte také

„Nedovedu si představit, že by Komise fungovala v počtu 36 komisařů. Bylo by dobře, kdyby se našla politická odvaha k tomu, aby se vytvořil z Evropské komise orgán, který bude mít jiný počet než členských států. Jednoznačně by to efektivnosti tohoto orgánu a zároveň nezávislosti na členských státech a možná v trojboji s Radou a Evropským parlamentem prospělo,“ dodává.

„Je pravděpodobné, že dojde k omezení práva veta v zahraničně politických záležitostech, že bude víc používáno hlasování kvalifikovanou většinou, ale s nějakými brzdami. Bude muset dojít k úpravě společného evropského rozpočtu, změna smluv se nedá očekávat,“ tvrdí Houska.

Jak chápou projev Petra Pavla týkající se změny systému rozhodování čeští a zahraniční politici? Jak se změní role České republiky po přijetí nových členů do EU? A co bude tématy červnových voleb do Evropského parlamentu? Odpovědi poskytne pořad Souvislosti Plus.

autoři: Petr Dudek , vsvo
Spustit audio

Související