Karel Barták: EU reaguje hněvivě na útok Hamásu, odrazuje Izrael od přehnaně kruté odvety
Evropská unie unisono odsoudila krvavý sobotní útok palestinských teroristů z pásma Gazy na izraelské území a uznala, že Izrael má samozřejmě právo se bránit. Vyhlásila také, že neochvějně stojí na straně židovského státu. Tato tenká slupka evropské jednoty však sotva zakrývá rozdíly, odstíny a nuance, které tradičně drolí evropský pohled na vleklý konflikt na Blízkém východě.
Je to logické, protože jde o věc mimořádně kontroverzní, ve které sehráli za poslední půlstoletí nějakou špatnou roli snad všichni aktéři.
Čtěte také
„Právo na obranu musí být uplatněno v souladu s mezinárodním a humanitárním právem. To se v některých případech neděje,“ uvedl v úterý šéf evropské diplomacie Borrell po mimořádné poradě ministrů zahraničí „sedmadvacítky“. Měl tím podle vlastních slov na mysli zejména blokádu Pásma Gazy zahrnující zastavení dodávek potravin, léků a elektřiny, stejně jako stupňující se bombardování téže Gazy, které vyvolává masový úprk civilistů.
Ministři členských zemí Unie se podle Borrella „valnou většinou“ shodli, že by EU neměla zastavovat finanční a další podporu palestinské samosprávě. Proti bylo jen „několik málo“ vlád, uvedl. Zároveň oznámil, že bude zahájena prověrka, aby bylo jisté, že žádné z evropských ročních 600 milionů eur nekončí v kapsách hnutí Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci a neudržuje s ní žádné styky.
Gaza jako přetopený kotel
Málokterá zahraničněpolitická patálie se vleče tak dlouho a vyvolává tolik rozporných postojů i v rámci EU jako právě izraelsko-palestinský konflikt. Stačí porovnat Borrelovy vyvážené výroky s velmi ostrými názory českých politiků.
Čtěte také
Česko patří k zemím, které v EU nejvíce a zcela nekriticky straní Izraeli. Na opačném konci státy jako Irsko, Belgie, Dánsko, Švédsko či Lucembursko, často také Francie, se kloní spíše k názoru, že palestinský národ už příliš dlouho tahá za kratší konec a že to není úplně spravedlivé.
Od sobotního rána prožívá Izrael trauma, jaké ještě nezažil. Ponechme stranou vnitropolitické příčiny či dopady, podívejme se na pravděpodobný další scénář. Izrael oznámil, že pomsta bude strašná. Tedy další bombardování Gazy, území o rozloze Prahy, kde se mačkají dva miliony převážně civilistů, kteří nemají kam utéct.
Počty mrtvých rychle porostou. Pravděpodobně bude zahájena pozemní operace s cílem vyčistit Gazu od bojovníků Hamásu a zachránit rukojmí, které teroristé odvlekli z Izraele. Tedy tanky, obrněnci, lítý boj ulice po ulici, dům po domu. Kolektivní trest v praxi.
Čtěte také
Nic nemůže ospravedlnit masakr, kterého se Hamás dopustil na izraelském území. Nebyl to však blesk z čistého nebe. Gaza se už dlouho podobá přetopenému kotli, vězení pod širým nebem, s třetí nejvyšší hustotou obyvatel na světě, masovou nezaměstnaností a naprostým nedostatkem budoucnosti pro převážně mladé obyvatelstvo. Tedy živná půda pro extremisty a vymývače mozků.
V poslední době se v Izraeli útisk Palestinců vystupňoval. Od začátku roku zemřelo v různých incidentech zejména v Zajordánsku 250 palestinských civilistů. Po příchodu ultrapravicových a ultraortodoxních skupin k moci v Jeruzalémě se množí protiarabské provokace a pogromy.
Pokud izraelská vláda nyní v Gaze spustí krvavou lázeň, udělá přesně to, co si Hamás přeje – mučedníky, nepřekonatelnou nenávist, konec izraelského sbližování s arabskými zeměmi. Západ, tedy také Evropa, by měl tlačit na izraelskou vládu, aby zkusila jinou taktiku.
Před 75 lety bylo v OSN rozhodnuto o vzniku dvou států na území britské Palestiny – Izraele a Palestinského státu. Většina dnešních členů Evropské unie včetně Československa byli u toho. Přesto vznikl jenom jeden stát. A také jeden konflikt, který se táhne tři čtvrtě století a nikdo si s ním neví rady. Původní rozhodnutí OSN přitom stále platí.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
