Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Na Velikonoční pondělí se oslavuje růst a zrození. Barvy vajíček prozrazovaly koledníkům city dívek
Na Velikonoční pondělí chodili dříve dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí. Vyšlehané děvče pak mělo být celý rok veselé, zdravé a pilné.
Na Velikonoční pondělí se nejvíc těšila mládež. Už od časného rána koledníci obcházeli vesnici s pomlázkou. Pomlázka upletená z vrbových proutků předávala ženám, které byly pošlehány od mužů, krásu, zdraví, omlazovala je. Dívky chlapcům na oplátku dávaly vařená obarvená vajíčka a stuhy. Důležitá byla jejich barva. Červená byla z lásky, modrá symbolizovala naději, zelená přátelství a žlutá odmítnutí.
Někde přetrval dodnes zvyk polévání vodou, pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.
Pokud jde o pomlázku, v různých regionech se jí také různě říká. Na Moravě je to tatar, na Pelhřimovsku jsou to důtky. Další názvy jsou například žíla, korbáč nebo metla.
Stejně různorodé je pojmenování koledy. Krajově se jí říká také pomlázka, mrskačka, šlahačka nebo mrskút.
Pokud jde o velikonoční koledy, ta nejznámější je zřejmě:
Hody hody doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný
v komoře v koutku
na zeleným proutku.
... Pokračování této koledy má pak velké množství variant.
A pro všechny zvídavé máme i vysvětlení slova "doprovody":
Slovo provoda je starý název pro tzv. Bílou neděli (první neděle po velikonocích), které se říkalo se také Provodní neděle, zkráceně provoda. Správný zápis by tedy měl znít spíše: Hody hody do provody ... Přípustné jsou ale obě verze.
Související
-
„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář
Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,
-
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem
Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?
-
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová
Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
