Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Na Zelený čtvrtek se nehádáme a ani si nepůjčujeme. A zvony odlétají do Říma
Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat.
Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - Zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Tradičním dopoledním jídlem by měly být jidáše. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze.
Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony "odlétají do Říma", což znamená, že utichnou a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.
Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Související
-
„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář
Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,
-
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem
Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?
-
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová
Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
