V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených
Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky, které vznikaly v dobách, kdy řádily nakažlivé nemoci. Často to bývala zejména cholera. Ta v českých zemích nabyla epidemického rázu kupříkladu v letech 1831 a 1832 a 1866 a 1867.
Nakažení měli být v případě úmrtí pohřbíváni na těchto odlehlých místech, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.
Jeden takovýto kerchovíček se nacházel i jižně od obce Hracholusky na Prachaticku. Zřízen byl na obecním pastvišti u dřevěného kříže nedaleko samoty U Valentů. Pravděpodobně se jednalo o čtverhranné místo obehnané strouhou a náspem, zřízené po vzoru nedalekého vitějovického kerchovíčku.
Zda byl hracholuský kerchovíček v minulosti nakonec využit ke svému účelu, není jisté. Během epidemií cholery v 19. století zde dle dochovaných matrik žádný nebožtík místo svého posledního odpočinku nenašel.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
První školní přírodní rezervaci v Československu založil učitel z Prachatic
Už v roce 1963 inicioval učitel Aleš Záveský z Prachatic svůj záměr vytvořit přírodní výukové centrum pro děti. Mnoho způsobů, jak tuto myšlenku dál rozvíjet, neměl.
-
Stavitel dvou kostelů podle pověsti prohodil plány a skončil na šibenici. Pravda je ale asi jiná
Nad Dolním Dvořištěm, poblíž hraničního přechodu do Rakouska, se vypíná nijak zvlášť nápadný Šibeniční vrch. Proč se tak jmenuje, o tom vypráví stará pověst.
-
Jihočeské obci Strunkovice nad Blanicí se přezdívá Mexiko. Souvisí to s několika místními žoldnéři
Víte, že existuje jihočeské Mexiko? Řeč je o Strunkovicích nad Blanicí. Kořeny této netradiční přezdívky spadají do druhé poloviny 19. století, konkrétně do roku 1864.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
