Tři mezinárodní soutěže a tři ocenění. Ve 12 letech je klavírista Pavel Pejchal výjimečným talentem

30. duben 2021

Naším hostem je velmi talentovaný klavírista Pavel Pejchal ze Základní umělecké školy v Trutnově. Je mu 12 let, ale už sbírá ceny po celém světě. Naposledy Bělehrad, Budapešť, Varšava. Pavel k nám do studia přišel i se svým učitelem, známým varhaníkem, sbormistrem a ředitelem festivalu Hudební léto Kuks Vítem Havlíčkem. 

Hned na úvod, Pavle, velká gratulace.
Pavel Pejchal: Děkuji.

Vít Havlíček a Pavel Pejchal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tobě je 12 let, chodíš do šesté třídy, jak se ti žije s takovým talentem? Je to dřina? Hraješ pořád?
Pavel Pejchal: Já na tohle úplně tak nemyslím, spíš se snažím talent dále rozvíjet a denně cvičím většinou zhruba dvě hodiny. Dá se to zvládat. Už takto hraji pět let.

Mezi mé hodně oblíbené skladatele patří především Chopin. Mám rád jeho skladby, jsou tam pěkné harmonie a melodie.
Pavel Pejchal, klavírista

Já si vůbec netroufám posoudit, jestli je to hodně nebo málo. Pane učiteli, co vy na to?
Vít Havlíček: Pavel je velice talentovaný žák, pilný, cílevědomý, v hudbě je velice spontánní a má snahu se dále vzdělávat. Takže tam jsou všechny předpoklady, aby to dotáhl daleko.

Čtěte také

Kolik takových studentů máte?
Vít Havlíček: Já mám v ZUŠ v Trutnově pouze malý úvazek, učím pouze jeden den, ale jsou tam i další talentovaní žáci. Pavel je ovšem v té klavírní hře velmi výjimečný.

Pavle, jak jsi přišel na to, že budeš hrát na klavír? Jsou za tím rodiče?
Pavel Pejchal: Ano, rodiče. Já to mám dané částečně právě z rodiny, mamka hraje také na klavír a taťka na kytaru.

Je to tedy dobrovolná aktivita?
Pavel Pejchal: Hráčovo tělo si určí, kolik bude hrát denně hodin, jak bude dlouho cvičit. Není dobré hráči určovat, jak dlouho má hrát.

Mladý klavírista Pavel Pejchal z Trutnova je výjimečným talentem

Zkrátka dobrovolně a rád trénuješ, vše přináší výsledky. Asi si uvědomuješ, jak moc jsi nadaný, ale čekal jsi, že se zúčastníš tří soutěží a že ze všech budeš mít cenu?
Pavel Pejchal: To jsem rozhodně nečekal. Já jsem chtěl prostě tyto online soutěže s panem učitelem jen zkusit.

Máš nějakého oblíbeného hudebního skladatele?
Pavel Pejchal: Je to Chopin. Mám samozřejmě dost oblíbených skladatelů, ale hlavně je to Chopin. Mám rád jeho skladby, jsou tam pěkné harmonie a melodie, všechno.

Chopin se ti zkrátka vryl do srdce. Viděla jsem na videu, že hraješ bez not, to je běžná záležitost?
Pavel Pejchal: Na soutěžích to samozřejmě požadují. Ale když je nějaký malý koncert například v ZUŠce, tak tam normálně může žák hrát s notami. Ale mě víc vyhovuje hra zpaměti, protože potom se můžete víc soustředit na svoji skladbu, na své vystoupení.

Čtěte také

Nějaká cesta popularizace hudby by tě nelákala?
Pavel Pejchal: My se zaměřujeme na vážnou hudbu a mě moc populární věci, řekněme, nelákají. Nějaký svítící či blikající klavír nebude.

Tak mě napadá, že možná tím dalším levelem budou varhany?
Pavel Pejchal: Na varhany neplánuji začít hrát, protože piano mě baví víc.

Pane učiteli, nejste teď trošku zklamaný?
Vít Havlíček: Ne, já mám jiné žáky, kteří hrají na varhany. Takže já myslím, že klavír bude priorita.

Jak vypadaly ty soutěže. Bělehrad, Budapešť, Varšava. Která byla nejprestižnější a nejtěžší?
Pavel Pejchal: Nejtěžší pro mě bylo asi Maďarsko. Je to už dosti prestižní soutěž, účastní se jí hodně talentovaných dětí.

Vynikající klavírista potřebuje talent, ale ten samozřejmě sám o sobě nestačí. Důležitá je také píle, cílevědomost, ale i zázemí.
Vít Havlíček, klavírní učitel

Kde vyrůstají nejtalentovanější klavíristé, pane Havlíčku? Patříme k těm nejlepším?
Vít Havlíček: Musím říct, že dnes je vše velice globalizované, ty online soutěže, takže se tam opravdu potkávají klavíristé ze všech koutů světa. Účastní se klavíristé z Ameriky, z Číny, z Indie, z Islandu, z Čech, z Ruska.

Je někdo, kdo vyloženě exceluje na těchto soutěžích?
Vít Havlíček: Ta špička je opravdu vyrovnaná. Takže nelze říct, že například evropští klavíristé jsou lepší než američtí, je to opravdu hodně vyrovnané.

Mladý klavírista Pavel Pejchal z Trutnova je výjimečným talentem

Takže vždy bývá překvapení, kdo nakonec zvítězí. Ale říkám si, že vítěz musí mít ještě nějaký příběh nebo charisma, zkrátka něco navíc. Je to tak?
Vít Havlíček: Určitě, vždy tam jsou různá hodnotící kritéria, samozřejmě technická vyspělost, ale také výraz, jak říkáte charisma, to je velice důležité. A třeba právě u Pavla je výrazná spontánní muzikalita. Takže může získat řadu dalších úspěchů.

Já třeba nechápu, jak může někdo hrát i se zavřenýma očima. Občas se Pavle zakloníš, zavřeš oči, užíváš si hru.
Pavel Pejchal: To je právě vyjádření emocí.

Čtěte také

Prsty ty máš asi dlouhé. Je to základ skvělého klavíristy?
Pavel Pejchal: Řekl bych, že prsty mám dlouhé. Ale to neznamená, že ten, kdo má krátké prsty, hraje špatně.

Pane učiteli, jaký je ten nejnáročnější akord?
Vít Havlíček: To asi nelze takto říct, každý má ruku jinou, takže někomu vyhovují velké akordy, má velkou ruku, není to problém. A někdo zase má třeba kratší prsty, ale o to hbitější, takže to nelze generalizovat.

A Pavel zahraje cokoliv?
Vít Havlíček: Zahraje toho spoustu, ale samozřejmě ještě se ve 12 letech vyvíjí. Ruka ještě není úplně ve finální podobě, ještě bude růst, předpokládám, několik let. Takže ještě si na ty nejtěžší skladby s těmi největšími rozpětími musí chvilku počkat.

Čtěte také

Co potřebuje klavírista k tomu, aby uspěl na mezinárodních soutěžích a na výsluní se potom udržel?
Vít Havlíček: Opět tam je několik věcí. Zaprvé asi talent, ale ten samozřejmě sám o sobě nestačí, je důležitá i píle, cílevědomost, ale i zázemí. Pavel má výhodu, že jsou oba rodiče muzikanti, také bych rád poděkoval i ZUŠ Trutnov za podporu, kterou máme a díky které se může Pavel úspěšně účastnit těchto soutěží.

Já si tak představuji, jak vypadají Vánoce u Pejchalů. Sednete si všichni k hudebním nástrojům a zahrajete si něco příjemného? Je to tak?
Pavel Pejchal: Spíš si pouštíme hudbu. Ale občas také zahraji něco na klávesy, co si nacvičím. Třeba koledy v mé vlastní verzi.

Vít Havlíček, Pavla Kindernayová a Pavel Pejchal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Změnilo se toho hodně teď kvůli covidu při výuce?
Pavel Pejchal: My se to s panem učitelem snažíme dělat stejně jako na prezenční výuce.

To zní pozitivně. Na závěr nám ještě Pavle řekni své největší klavírní plány do budoucna. Chtěl by ses hudbou živit nebo máš úplně jiné sny?
Pavel Pejchal: Ještě uvidím, kam mě život povede.

Spustit audio

Související