Tchaj-wanská úžina, nebo Jihočínské moře? Příští velký světový konflikt by mohl začít v Indo-Pacifiku
Indo-Pacifik je strategicky položený region, kterým prochází důležité námořní trasy. I díky tomu je centrem světového obchodu a každoroční růst HDP dosahuje v průměru téměř šesti procent. Kromě výhodné polohy může za jeho ekonomický růst i početná mladá populace představující dostupnou pracovní sílu. Kromě technologického a sociálního růstu je ale také místem bezpečnostního napětí.
„Tato část světa by nás měla zajímat zejména z ekonomického a bezpečnostního hlediska, těmi strategicky důležitými a citlivými oblastmi jako jsou Jihočínské moře a Tchaj-wanská úžina proudí značná část světového obchodu včetně toho evropského,“ říká sinolog a zakladatel projektu Sinopsis Martin Hála, který působí na Katedře sinologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Myšlenkový souboj
Indo-Pacifik se rozprostírá od východního pobřeží Afriky až po západní pobřeží Ameriky, zahrnuje západní a střední část Tichého oceánu a Indický oceán.
Čtěte také
Indo-Pacifik ale není jenom geografické označení, ale zejména politický koncept.
„Indo-pacifik je myšlenkový souboj Západu vůči Číně. Ten termín není neutrální. Obecně historická označení Asie, ať už to byl Orient, Dálný východ nebo Asia-Pacific, tak vždycky ty termíny měly nějakou politickou konotaci, a to má i Indo-Pacifik, který určuje myšlenkový souboj Západu proti Číně,“ říká koreanista Lukáš Kubík z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Tchaj-wanská rozbuška
„S ekonomickým pohledem ale souvisí i aspekty bezpečnostní. Je tam několik potenciálních ohnisek napětí, které by mohly přerůst v globální konflikt,“ říká Hála.
Čtěte také
„Bodem zlomu by mohlo být vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu, k tomu ale s největší pravděpodobností nedojde. Na Tchaj-wanu panuje konsenzus, že nezávislost není třeba, protože Tchaj-wan de facto nezávislým státem je. Spouštěčem by ale mohla být celá řada jiných událostí, třeba nějaký nechtěný konflikt,“ říká Hála.
„Vzpomeňme třeba kolizi amerického průzkumného letounu s čínskou stíhačkou z roku 2001 nedaleko Tchaj-wanu. Tehdy mezinárodní situace nebyla tak napjatá, v té současné atmosféře by to ale mohlo mít horší následky,“ dodává Hála.
Opomíjené Jihočínské moře
Tchaj-wanská úžina ale není jediným zdrojem napětí v regionu. Dlouhodobé spory mezi několika státy se vedou i o Jihočínské moře, jeho části si nárokují zejména Čína, Tchaj-wan, Vietnam a Filipíny, část i Malajsie a Brunej.
Čtěte také
Symbolem se stal atol Second Thomas vzdálený zhruba 200 kilometrů od Filipín, který „hlídá“ potápějící se vrak filipínského námořnictva.
„Ta loď je v dost zuboženém stavu a mohla by se samovolně rozpadnout, otázka je, jestli by pak nenastoupilo čínské námořnictvo a nesnažilo se ten atol získat,“ vysvětluje Hála. V Jihočínském moři se nachází nerostné suroviny, zemní plyn a ropa.
Obsazení atolu by ale splnilo i jinou funkci, říká Hála: „Atol je strategicky položený a psychologicky důležitý.“
Oblast aliančních systémů
Indo-Pacifik kromě ekonomického potenciálu charakterizuje zejména souboj o vliv mezi Čínou a Spojenými státy. Podle Martina Hály ze Sinopsisu si tak Spojené státy v oblasti pěstují partnerství.
Čtěte také
„Spojené státy se už od 2. světové války snaží vybudovat v oblasti alianční systémy, v současné době zejména systém, který by mohl čelit případně krizi v souvislosti s čínským útokem na Tchaj-wan.“
„Hlavním americkým spojencem je Japonsko, ale Washington má celou řadu dalších spojenců: například Jižní Koreu, Filipíny, formují se tam ale i další alianční uskupení, například AUKUS spojující Austrálii, Spojené státy a Velkou Británii,“ vysvětluje Hála.
Spojené státy měly v oblasti dlouhou dobu převahu, a to zejména co se týče námořnictva. Pokud by v oblasti nějaký konflikt začal, tak by tuto převahu zřejmě potvrdily, alespoň v Tichém oceánu. Rozložení sil se ale podle Hály v posledních letech mění.
„V Jihočínském moři nebo v Tchaj-wanské úžině ta rovnováha sil tak jednoznačná není, protože čínská armáda mohutně modernizovala svůj arzenál, a kdyby došlo k nějakému izolovanému konfliktu, tak není jasné, jak by to dopadlo, ale zřejmě by přerostl do mnohem globálnějšího střetnutí.“
Co je to Indo-Pacifik, jaký nabízí potenciál a jaké oblasti napětí se v něm nacházejí, hledá Marcel Faltys v pořadu Za obzorem.
Související
-
Bouří se už i indičtí zemědělci. Vláda nechala Dillí obehnat ostnatým drátem, policie používá drony
Granáty se slzným plynem, gumové projektily a zátarasy s ostnatým drátem okolo hlavního města – i tak mohou vypadat protesty zemědělců.
-
Čína nešíří svůj vliv jen do zemí třetího světa. Uplatňuje ho i v Řecku
Jak Čína svůj vliv v Řecku uplatňuje, k čemu ho potřebuje a jak se proti němu Athény brání?
-
Baškirové mají na svědomí největší protesty v Rusku od začátku invaze na Ukrajinu
Jedním z důsledků decimace občanské společnosti v Rusku, je i to, že stát nedokáže předvídat místa dalších konfliktů. Potvrzuje to situace v Baškortostánu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
