Svitavský betlém: Srdce, které neodešlo
Je to památka, která má dramatický osud, stejně jako lidé v českém pohraničí. Mnozí totiž po válce museli opustit svoje domovy… a svoje betlémy. Příběh největšího vyřezávaného betlému našeho kraje ale stále ještě nekončí.
Svitavský betlém zažil dobré, ale hlavně ty špatné časy. Vlastně se zachránil jen díky náhodě. To všechno se dozvíte v Městském muzeu ve Svitavách, kde se na čtyři a půl metrový betlém ve stálé expozici můžete podívat. Až restaurátoři dokončí svou práci a opraví všechny poničené figurky a scenérie, bude měřit dvanáct metrů a dokonce se pohybovat!
Kapitola první: A byly jesličky
Unikátní Svitavský betlém není jedním celkem, prací jediného autora. Je souborem čtyř velkých betlémů, které ve městě zůstaly po odsunu německého obyvatelstva. Jeho příběh ale samozřejmě začíná už v době, kdy oblast Svitavska proslula výrobou a stavěním betlémů. První jména betlémářů ve Svitavách známe už od druhé poloviny 17. století, betlémy se tehdy vystavovaly hlavně v kostelích.
V 19. století se tradice stavění betlémů přenesla i do svitavských domácností. V roce 1923 ve Svitavách, které byly tehdy hlavně německým městem (podle sčítání v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 87 % obyvatel), vznikl spolek přátel betléma Krippenfreude. “Profesor reálného gymnázia Anton Mudrak v roce 1922 napočítal ve Svitavách 49 majitelů velkých betlémů a menší betlémy měla tehdy spousta lidí. K roku 1945 se ve městě stavělo na 400 jesliček a z nich bylo údajně na 40 pohyblivých,“ uvádí ředitelka svitavského muzea Blanka Čuhelová.
Kapitola druhá: Odsun
V roce 1945 Svitavy opouští původní německé obyvatelstvo. Mnoho lidí si betlémy bere na svou další, nedobrovolnou životní pouť a nutno podotknout, na úkor jiných cenností a zavazadel. „Tak se například zachránil vzácný Tyroltův betlém, který je dnes v Essenu, další betlémy svitavských autorů jsou ve Vídni, Kanadě nebo Brazílii“, dodává Blanka Čuhelová.
V poválečné době bylo ve Svitavách zničeno mnoho betlémů, v podstatě se zachovaly jen v kostelech. V mariánském kostele zůstal soubor několika betlémů, které mají ucelený příběh. V roce 1947 bylo ve Svitavách založené muzeum, kam se dostalo právě několik větších betlémů. Muzejníci z nich sestavili jeden celek. „Představoval soubor řezeb několika generací betlemářů. Nejstarší figurky pocházejí podle signatur z roku 1826, nejmladší pak z roku 1942. Betlém byl tehdy částečně pohyblivý,“ vysvětluje ředitelka Blanka Čuhelová.
Kapitola třetí: Kam s ním?
V letech 1961-1969 se svitavské muzeum opravovalo a sbírky putovaly do okolních muzeí. Po dobu oprav byl betlém uložený ve sklepě, v nevyhovujících podmínkách. Muzeum bylo přebudováno na expozici revolučních tradic a komise odborníků řešila otázku, co s betlémem, který byl v žalostném stavu. V úvahu připadly v podstatě dvě varianty: buď ho přemístit někam do většího muzea, nebo betlém zlikvidovat.
Kurátorce uměleckořemeslných sbírek muzea v Pardubicích Ludmile Ladýřové se ale tehdy podařilo prosadit převzetí betléma, který byl už skutečně v havarijním stavu, do sbírek Východočeského muzea. Byl uložen do depozitáře a části betléma se ujali restaurátoři. Několikrát se ho podařilo vystavit, a to i ve Svitavách.
Kapitola čtvrtá: Zpátky domů
V roce 1991 bylo ve Svitavách obnoveno městské muzeum. Vedení začalo jednat o navrácení původních sbírek, diskuse ohledně Svitavského betléma trvala ale řadu let. V roce 2010 jej město Svitavy převzalo jako trvalou zápůjčku, v roce 2015 se už betlém stal součástí fondu Městského muzea a galerie ve Svitavách a stal se kulturní památkou. Část betléma si teď návštěvníci městského muzea můžou prohlédnout ve stálé expozici „Labyrint svitavských příběhů“. Pro betlém byla vyrobena speciální vitrína, která zajišťuje stálou teplotu a bezprašnost. Není to ale řešení nastálo, protože vystavená je jen polovina celého souboru.
Svitavský betlém tvoří přes 500 polychromovaných dřevěných figur, 150 velmi působivých budov, přes šedesát částí vegetace a několik dálin, tedy malovaného pozadí. K mechanickému systému patří asi 50 sestav, ať už staveb nebo jednotlivých figur. „Na výzdobě malovaných scenérií, zvláště pozadí nebo teras, se podíleli významní svitavští malíři. Divák má dojem, že vstupuje přímo do města a prochází jednotlivými uličkami,“ říká Blanka Čuhelová.
Kapitola pátá: Znovuzrození
V současné době je zhruba polovina celého souboru stále ještě uložena v depozitářích a čeká na zrestaurování. „Shodou okolností jsme před rokem objevili ve sklepě muzea zbytky původního pohybového mechanismu z betléma,“ dodává ředitelka svitavského muzea Blanka Čuhelová. „Jednáme s muzeem betlémů v Třebechovicích o tom, že nám jeho odborníci pomůžou Svitavský betlém znovu rozpohybovat. Tyto mechanické, ještě neopravené části si teď lidé mohou prohlédnout ve spodní části vitríny.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
