Slavná Kotěrova budova muzea se po dvou letech otvírá. Z terasy nabídne netradiční výhled na Hradec
Český rozhlas Hradec Králové dnes přivítal ve svém studiu ředitele Muzea východních Čech v Hradci Králové, historika doc. Petra Grulicha.
Pane řediteli, blíží se znovuotevření vaší slavné budovy od Jana Kotěry na nábřeží v Hradci Králové. Po velké rekonstrukci se otevře v pátek 1. listopadu.
Už se těšíme.
Ale já bych se vás nejdříve zeptal jako historika, co se dělo 28. října 1918 před 101 lety v Hradci Králové?
Bylo to pondělí. Stejně jako letos. A Hradečané v podstatě vstali do klidného dne, protože události 28. října dopoledne, obrovské demonstrace na Václavském náměstí, tehdy vlastně na trhu, se odehrávaly jen v Praze. A do okolních měst, Hradec Králové nevyjímaje, informace o pražské revoluci přinesl až nádražní telegraf kolem poledne. To znamená, že se v Hradci první shromáždění lidu konalo až odpoledne, až po práci. Když dělníci z pozdějšího ZVU, tehdejší Škodovky, odcházeli na Velké náměstí společně se studenty gymnázia demonstrovat. Ale hlavní revoluční události se odehrávaly až 29. října. Tady se sešlo na Velkém náměstí na základě anonce, která proběhla přes noc, kdy se vytiskly letáky, vyšlo mimořádné vydání novin. Tak v 11 hodin najednou bylo na Velkém náměstí 35 tisíc lidí. A uvědomme si, Hradec Králové měl tehdy 13 000 obyvatel.
V říjnu 1918 byl dokonce plán, že nastoupí kulometná rota a demonstraci na Velkém náměstí v Hradci rozstřílí kulometem.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Takže to byly i okolní vesnice.
Plus okolní vesnice. Hradec tehdy tvořilo jen vnitřní město. Pražské, Slezské předměstí, Kukleny, letiště, to všechno byly samostatné obce. Ale i s nimi by Hradec dnešní rozlohy měl nějakých 20 tisíc obyvatel. Takže opravdu nějakých 10 000 lidí prostě přišlo doslova z okolních vesnic.
Čtěte také
Jaká byla atmosféra mezi lidmi?
Obrovsky uvolněná. Ale oni netušili, že zdaleka není vyhráno. A že novorozenou republiku čeká spousta práce. Ovšem spadl z nich obrovský balvan, protože si mysleli, že je mír, vznikl nový stát, tak najednou bude všechno krásné, bude co jíst. Protože byla obrovská potravinová krize. A že tedy teď už bude všechno v pořádku. Ovšem ona hospodářská krize trvala až do roku 1923.
Pojďme ještě zpátky k těm říjnovým dnům. Byly nějaké nepokoje? Hrozilo nějaké nebezpečí nebo vše proběhlo poklidně?
28. října se zmobilizoval královéhradecký národní výbor. Byla to taková národní hospodářská rada v čele s Janem Černým, starostou z Věkoš. Ten se stal královehradeckým mužem 28. října. A 29. října už pak šlo vše relativně klidně, jako v celé republice. Tedy pardon, v českých zemích to šlo relativně klidně. Zkrátka dostavili se na okresní hejtmanství a podařilo se jim poměrně hladce převzít moc. Hodně jim nahrávalo, že císař Karel vydal týden předtím manifest, kterým sliboval federalizaci monarchie. A celá řada státních úřadů byla velmi zmatená. Takže si řada úředníků myslela, že přicházejí v rámci požadavků císaře. A potom teprve zjišťovali, že tomu tak není. Ale narazili kolem poledne na královéhradeckou vojenskou posádku, která neměla rozkazy od sborového velitelství z Litoměřic.
Musíme říct, že tam byla maďarská jednotka.
Tak. V Hradci sloužil 39. pěší maďarský pluk. Českých vojáků tady bylo, řekněme, kolem stovky. Maďarů kolem tisícovky. A oni neměli rozkazy, ty přicházely protichůdné. Takže byl dokonce i plán, že nastoupí kulometná rota a onu demonstraci na Velkém náměstí rozstřílí kulometem.
Tedy hrozilo tenkrát velké nebezpečí.
Hrozilo, ale nutno říci, že velmi šikovným jednáním se podařilo přesvědčit důstojníky, aby to nedělali. Podařilo se je přesvědčit, že to nemá smysl, protože celý národ je proti tomu. Do toho vypukla v Budapešti revoluce. Takže oni Maďaři měli v tu ránu jiné starosti.
Chtěli domů.
Chtěli domů. A také okamžitě odjeli. Národní výbor se o to velmi rychle postaral. Během dvou dnů byla maďarská jednotka pryč.
Víte, jaké bylo onoho 28. října 1918 počasí?
Bylo hezky. Vyčasilo se, přestalo pršet a bylo relativně teplo. Lidé byli sice oblečeni v kabátech, někteří měli pravda na sobě teplejší saka. Nevím přesně, kolik bylo stupňů, ale bylo tak nějak jako letos.
Budova muzea se barevně vrátila do původní vizáže. Tak vypadala, když byla v roce 1912 postavena. Přijďte se podívat.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Tak to byl vznik samostatného Československého státu. Ale teď mě, pane řediteli, zajímá, co se chystá v Hradci Králové na onoho 1. listopadu.
Ano. 1. listopadu otevíráme muzeum veřejnosti. Je to pátek a máme novou otvírací dobu. Od 10 do 18 hodin, ale každý pátek bude otevřeno až do 20. hodin. Všechny Hradečany zvu i příchozí přespolní, aby se přišli do muzea podívat. Bude samozřejmě otevřena kavárna, jako předtím byla, se stejným kavárníkem, ve stejném prostředí. Ale muzeum je opravené. Slavná historická Kotěrova budova se otvírá po dvou letech
Asi každý Hradečák už si všiml, že fasády není tak úplně červená jako před rekonstrukcí, je spíš oranžová.
Ano. Budova se vrátila barevně do původní vizáže. Takto vypadala dříve, když byla postavena v roce 1912. Upravily se interiéry, okna, světla, světlíky, vitráže, mozaiky.
Všechno.
Všechno ne. Zdaleka všechno ne. Je to jen částečná rekonstrukce. To je potřeba říci. Ale myslím, že to, co lahodí oku, opraveno rozhodně bylo.
Teď mě zajímají novinky, které na návštěvníky čekají.
Ve sklepních prostorech s cihlovými klenbami, v lapidáriu, vznikl nový výstavní sál. Tam zatím ještě dobíhají technologické procesy související se schnutím omítek. Takže tam ještě návštěvníky nevpustíme. Vypadá to, že tak za půl roku, zatím je tam ještě vlhko. Ale přibyla vyhlídková plošina na střeše. Tam rozhodně návštěvníky od 1. listopadu pozveme. Je to samostatný návštěvnický okruh.
Jaký je výhled z oné terasy?
Výhled je nádherný. Je to úplně jiný pohled na Hradec než na jaký jsou lidé zvyklí. Není to taková výška jako z Bílé věže, ale pohled je to pěkný. Všechny zvu, ale bude to pro omezený počet lidí, protože tam máme nějaké technické limity. Skupina o maximálně 7 lidech.Čtěte také
To bude tedy velká a horká novinka.
Určitě. Jinak otevíráme s pěti novými výstavami, což je trošku kouzlo nechtěného, protože jsme původně měli otevírat až v únoru. Ale v souvislosti s peripetiemi kolem, zatím stále pokračující soutěže na stálou expozici dějin města, jsme zkrátka nechtěli mít zavřené muzeum, aby lidé chodili a ptali se, kdy otevřeme. Tak jsme si řekli, že musíme otevřít. Otevřeme výstavou o cyklistice. To je hlavní otvírací výstava. Hradec Králové na kolech nebo Hradečáci na kolech. Potom to bude výstava o 17. listopadu v Hradci Králové, Sametové revoluci. A výstava o paradesantní skupině Barium z roku 1944. To je druhá světová válka a odboj. A potom přírodovědecká výstavka, protože přírodovědecké oddělení našeho muzea oslaví letos 80 let své existence. Veřejnost už byla informována o významném archeologickém nálezu slovanské sekerky. Tak to je páté téma.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu.
Co je to za sekerku? Údajně se jedná o velkomoravskou bradatici z 9. století.
Ano, ale kromě toho jsou na ní ještě nějaké vikingské motivy. A to je zvláštní, co dělají Vikingové u Slovanů? A o tom právě ona výstava je, protože trošku poodkrývá některé nepříliš známé cípy našich dějin.
Čtěte také
Také Gayerova kasárna se už proměňují. Tam panuje čilý stavební ruch.
Tam pro změnu probíhá čilý stavební ruch na naší hlavní odborné budově. Protože Gayerova kasárna, to je náš hlavní depozitář a hlavní odborná pracoviště. Takže jsme vystěhováni. Zaměstnanci i sbírky jsou jinde. O to hůř se potom ale staví ony výstavy. A kromě toho nás čeká ještě rekonstrukce muzea na Chlumu. Tam pro změnu přibude v budově klimatizace. Tedy to je další rekonstrukce.
Vy jste takový rekonstrukční ředitel.
A do toho máme Vrbenského kasárna, na které sháníme urputně peníze. To bychom také potřebovali zrekonstruovat a otevřít veřejnosti.
Tak ať to všechno zvládnete. Děkuji za dnešní návštěvu a rozhovor. 1. listopadu se přijďte podívat do krásné Kotěrovy budovy. Ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich byl naším hostem.
Moc se na vás těšíme. Na shledanou.
Související
-
2 miliony sbírkových předmětů a 60 zaměstnanců se dá do pohybu. Jak se stěhuje muzeum?
Naším dnešním hostem v Českém rozhlase Hradec Králové je ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.
-
Kosterní pozůstatky našli stavbaři při práci v okolí Muzea východních Čech v Hradci Králové
Práce na opravě budovy Muzea východních Čech pokračují. Zvenku už stavbaři dokončují čištění a obnovu fasády a zdiva. Uvnitř pak truhláři a lakýrníci dělají na rámech oken.
-
Unikátní pozůstatky hradební zdi bývalé barokní pevnosti byly objeveny v centru Hradce Králové
Archeologové objevili při modernizaci Gayerových kasáren v Hradci Králové základy takzvaného bastionu a kavalíru z 18. století. Jde podle nich o unikátní nález.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
