Prodá vám jednou hrnce deepfake vaší mámy? Jak zvládáme syntetická média?
Vygenerovaný obsah v podobě videí a realistických obrazů už prodává zboží, vytváří pornografii a láká na podvodné investice. Bude ovlivňovat i politiku? O historii a budoucnosti umělé inteligence v kreativním průmyslu ve Vlně mluví designérka, výzkumnice a vizuální umělkyně Lenka Hámošová.
„Když se lidé dívají na vygenerovaný obraz, mají tendenci se cítit podvedení, že to je fikce a ne realita. Ale třeba deepfake porno je krásný příklad toho, že té fikci občas dáváme přednost. Také u fotografií z našich telefonů preferujeme trochu vylepšenou realitu nebo něco, co se úplně nestalo, ale vypadá to lépe,“ přemýšlí Lenka o oblibě filtrů, retuší a jiných idealizovaných a modifikovaných obrazů. Sama se věnuje digitálním médiím a grafice. V roce 2020 vytvořila spekulativní scénář a video s názvem The Room Call.
„Moje představa byla, že v budoucnosti už neuvidíme jen vlivné osobnosti, sportovce a politiky, ale budou se tam objevovat tváře našich blízkých a rodiny,“ rozvíjí svou myšlenku za projektem. Je možné, že jednou vám v počítačově generovaných reklamách nebude prodávat hrnce Taylor Swift, ale vaše máma.
Čtěte také
Hámošová se snaží vzdělávat společnost v oblasti umělé inteligence, která je aktuálně nastupujícím nástrojem v audiovizi a kreativních oborech. S poutavou prezentací na konferenci Creative Edge v Praze přednesla i jednoduchou poučku, a tou je, že co je generické, to jde generovat.
S rozvojem a dostupností této technologie se totiž bude i výrazně transformovat svět médií, ve kterém zatím chybí zásadní praktické i legislativní nástroje pro kontrolu autenticity obsahu. „Nechci, aby to vyznělo dystopicky, ale mělo by nás to vlastně osvobodit od snahy nad tím mít tu strašnou kontrolu. Spíš je třeba zvyšovat povědomí o této technologii, aby lidé nebyli tak snadno manipulovatelní,“ říká Hámošová.
S deepfake videi se setkáváme už několik let. Proč jsme se jako společnost nenaučili je technologicky a legislativně ošetřit? Poslechněte si Vlnu.
Související
-
„Na začátku je vždycky šum.“ Boom AI je stejně bezprecedentní jako vznik internetu
Vyvinul aplikaci, která překládá znakový jazyk do slov, fascinuje ho ale i AI. Matyáš Boháček přednášel v New Yorku nebo v OSN a čeká ho studium na Stanfordově univerzitě.
-
Konec bakalářek nejen kvůli AI? Je to krok správným směrem, říká děkan fakulty VŠE
Proč došlo rozhodnutí změnit podobu bakalářských prací a co studenty čeká? Ve Studovně byl hostem děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze Jiří Hnilica.
-
Skenovat krajinu dronem, invazní druhy hubit robotem. Podivné vize ochrany přírody budoucnosti
Brněnský startup FlowerChecker začínal s aplikací na rozeznávání rostlin. Vznikla důvěryhodná databáze rostlin, která se spojila se strojovým učením.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
