Píseň Růže z Texasu, kterou zpívá Waldemar Matuška, původně vyprávěla skutečný příběh o ženských zbraních
I když bychom to z kovbojského podání Waldemara Matušky a celkem jednoduché „zápletky“ českých slov četli jen těžko, písnička Růže z Texasu má za sebou skutečný příběh, jakkoliv zřejmě poněkud přibásněný.
Leccos bychom pochopili na první poslech, kdyby se písnička dodnes zpívala s původním textem. Jenomže sami Američané si ji postupem času upravili, aby nepobuřovala – a textař Ivo Fischer, který ji pro Matušku skvěle převedl do češtiny pod názvem Růže z Texasu, použil v refrénu na rozdíl od originálu množné číslo. Skutečná Růže však byla jedna a měla tvář i jméno.
Všeobecně je za ni považována mladá žena jménem Emily Morganová, o níž se tvrdí, že zásadním způsobem přispěla k rozhodnutí jedné z důležitých bitev takzvaných bojů o Texas, tedy ozbrojených konfliktů předcházejících mexicko-americké válce z poloviny 19. století. A údajně k tomu využila ryze ženských zbraní.
Anglickou a českou verzi skladby můžete porovnat v hudební rubrice Písničky z cizí kapsy.
Související
-
Hit Nedělní ráno našel Pavel Bobek v repertoáru amerického zpěváka Krise Kristoffersona
Bobkovy svébytné verze amerických originálů jsou postavené na dokonalé znalosti původních nahrávek, a přitom autenticky uchopené vlastní interpretací.
-
Skladba Galveston je jednou z mnoha coververzí na české hudební scéně. Zpívá ji Karel Kahovec
Karel Kahovec stejně dobře jako předtím v bigbítu později zabodoval i na poli country. Ba co víc, do jisté míry je jako country interpret populárnější než jako bigbíťák.
-
Jako kotě si příst patří mezi hity Jiřího Grossmana. Před ním už ale píseň zpíval slavný Dean Martin
Jiří Grossmann měl vedle vrozeného smyslu pro humor i řadu dalších nadání. Snadno se učil jazyky, bravurně zvládal matematické příklady, vášnivě rád luštil křížovky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
