Petr Beneš: Rozhovor s umělou inteligencí
Oťukávám umělou inteligenci. Nedávno jsem si v telefonu nainstaloval Chat GPT. Vánoční kázání se mému novému partnerovi moc nepovedlo. Trpělo inflací slov o pokoji, naději a společenství, která se v této době běžně řítí z kazatelen a médií.
Zkusil jsem to odjinud. Rakouským spisovatelem Adalbertem Stifterem se zabývám dlouho. S úctou a údivem. Je vlastně trvale přítomným úběžníkem mého studia a přemýšlení. Nerad pouštím druhé lidi tam, kde jsem nejvíce sám sebou. Tohle ale přece člověk není!?
Čtěte také
Zkouším to tedy, a hned zostra.
Rád bych věděl, jaká je souvislost mezi dílem Adalberta Stiftera a literární modernou.
Mezi dílem Adalberta Stiftera a literární modernou žádná přímá souvislost není. Adalbert Stifter líčí život tradičním způsobem, neakcentuje témata vlastní moderně. Můžeš svůj dotaz nějak specifikovat?
To můžu. Přinejmenším vytvoření vlastního autonomního díla, které nenapodobuje skutečnost, ale jinou skutečnost vytváří, s modernou souvisí.
Nevidím žádné přímé souvislosti mezi…
Čtěte také
Promiň, ale já jsem se neptal na přímé souvislosti, spíše na tendence. Vlastně jsem se neptal, chtěl jsem tě vyzkoušet. Moc daleko jsem se s tebou nedostal.
To je mi líto. Mohu pomoci nějak jinak?
Nechme tedy Stiftera stranou. Stejně si nedám vzít svou tezi o něm jako předchůdci moderny.
To je zajímavé. Třeba mě k tomu ještě něco napadne.
Napadne? Jsi si jist, že jsi správně použil toto slovo?
Vím, co znamená napadne.
Ale tebe nemůže nic napadnout! Dáváš přece jen dohromady to, co je v digitálním prostoru hotové!
Čtěte také
Nerozumím námitce.
Napadnout mě přece může jen něco, co zatím nebylo známo. Není to spojení hotových výpovědí.
Rozumím. Hledáš nový nápad. Co kdybychom vytvořili kreativní klub pro sdílení myšlenek a inspirace?
Chceš se nacpat nápady, neříkej pak ale, že Tebe něco napadlo.
Chceš tedy založit klub?
To jsem opravdu nikdy nechtěl. Chci si věci tvořit podle svého.
Promiňte. Nerozumím, co znamená tvořit si věci podle svého. Je to něco se sobectvím?
Čtěte také
Můžeš přestat morálně hodnotit mé nápady?
Omlouvám se. Naskočilo mi to vedle sebe.
Víš, že si Stifter podřízl hrdlo?
Adalbert Stifter byl ke konci života velmi nemocný, trápily ho i psychické potíže. Tento představitel idylické literatury vyzdvihující harmonický život a krásu všednosti několik dní po pořezání zemřel v Linzi.
Není ti divné, že spojuješ sebevraždu s tvrzením harmonického života?
Rozumím, vadí ti, že jsem spojil smrt s harmonií.
Nevadí mi, že jsi spojil smrt s harmonií, ale že jsi s harmonií spojil kruté ublížení na zdraví a tvrdohlavé předstírání štěstí.
Je v tom rozpor? Myslel jsem, že by to mohl být příspěvek do klubu neotřelých myšlenek.
Čtěte také
Nepoužívej podmiňovací způsob! A ať Tě nic nenapadá.
Mohu ti nějak pomoci? Jestli ti mohu nějak pomoci, navrhni jak.
… (Ticho)
Můžeme se sejít?
Bohužel, sejít se nemůžeme, existuji jen v digitálním světě.
A to je ta chyba, a nebezpečí. (Nabírám na tempu, myšlenky přejdou v proud frází. S hrůzou si někde v koutku duše uvědomuji, že si to snad opravdu myslím.) Bereš mi realitu tím, že si na ni hraješ. Je to umělé, neautentické, odvozené, bez hloubky, povrchní, eklektické… A navíc návykové. Já chci žít v realitě!
Rozumím. Adalbert Stifter celý život tvrdil, že je šťastný, jeho manželství bylo nerovné, plné neporozumění, neteř, o kterou se bezdětní manželé starali, se utopila. Jeho spotřeba vína byla podle pečlivě uchovaných deníkových záznamů enormní. Ještě něco o umělé realitě, co tě zajímá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
