Pět měsíců nejistoty – indický stát Manipur je sud se střelným prachem
Indický Manipur je v plamenech – už pět měsíců. Po prvním výbuchu etnických násilností na začátku května v zemi dál panuje nejistota. Otevřené násilí se změnilo v podivnou zákopovou válku, která občas znovu přeroste v násilné střety. Hluboká nedůvěra přitom panuje nejen mezi etniky Kukiů a Meiteiů, ale také vůči místní i centrální vládě a především vůči bezpečnostním složkám.
Ty mají zajišťovat klid, často ale svým tvrdým přístupem přispívají k rozdmýchávání nepokojů. K rozdmýchání dalších a dalších nepokojů tak stačí obvykle jen malá jiskra.
Naposledy se to stalo tento týden. V úterý se na sociálních sítích objevila fotografie, zachycující zřejmě mrtvá těla mladého muže a mladé ženy, kteří byli nezvěstní od července.
Oba mladí studenti byli z etnika Meiteiů a stopy zřejmě vedou k ozbrojencům z řad horských Kukiů. V ulicích hlavního města Imphalu se shromáždily davy lidí požadující dopadení a potrestání viníků a obviňující Kukie z terorismu.
Násilnosti v Manipuru
Při násilnostech v Manipuru mezi příslušníky etnika Meiteiů a Kukiů zemřelo přibližně 180 lidí, většina z nich hned po vypuknutí nepokojů začátkem května. Otevřené boje tehdy po několika dnech ukončily armádní jednotky vyslané centrální vládou z Dillí. Útoky z jedné nebo z druhé strany ale s nízkou intenzitou pokračují dál. Na začátku nepokojů uteklo ze svých domovů na 60 tisíc lidí.
Vláda v Imphalu obnovila zákaz nočního vycházení, vypnula mobilní internet a do ulic nasadila armádu, která na klid v Manipuru dohlíží od května, neklidný severovýchod Indie ale pomáhá s přestávkami pacifikovat už přes 70 let. Armáda zakročila proti protestujícím mimořádně tvrdě: videa zveřejněná na sociálních sítích zachycují mlácení bezbranných lidí…
…i následky armádních zásahů včetně těžkých poranění hlavy způsobených gumovými projektily:
Proti této brutalitě se zvedla další vlna nepokojů, tentokrát namířená i proti místním politiků. Cílem útoku se ve čtvrtek v noci stal i rodný dům předsedy manipurské vlády Birena Singha, který nakonec bezpečnostní složky s pomocí slzného plynu a za cenu dalších zraněných uhájily. Singh je přitom sám z etnika Meiteiů, což ukazuje, že hluboká nedůvěra nepanuje jen na dělicí linii Meiteiové–Kukiové.
Rozdělený Manipur
Manipur je hornatý indický stát s rozlohou Moravy, ve kterém žijí asi tři miliony lidí. V jeho středu se nachází rozlehlé údolí, ve kterém je prakticky jediná úrodná půda a kde leží i hlavní město Imphal. Tam žijí Meiteiové, kteří tvoří asi něco málo přes polovinu obyvatel státu, ale představují historicky vládnoucí vrstvu, která i dnes s přehledem kontroluje politické dění v Manipuru – k této komunitě patří předseda manipurské vlády Biren Singh (BJP) i většina jeho ministrů. Okolní rozlehlé hory pak obývá směs desítek kmenů, z nichž největší část patří k etnikům Kukiů a Nágů. Zatímco horské kmeny jsou v drtivé většině křesťanské, Meiteiové vyznávají své vlastní náboženství, někdy řazené do široké množiny hinduistických tradic.
Meiteiské účty na sociálních sítích vykreslují Kukie jako po zuby ozbrojenou narkomafii složenou především z nelegálních migrantů z řad etnických Kukiů, kteří přicházejí přes hranice ze sousedního Myanmaru. Zároveň obviňují vládu a indickou armádu, že kryjí kukijské teroristické činy.
Dokladem má být i to, že policie údajně nedělá dost pro vyšetření zmiňované dvojnásobné vraždy, a to zejména v porovnání s jiným otřesným zločinem, který vyšel najevo v polovině července.
Čtěte také
Tehdy se objevilo video z prvních dnů nepokojů, na kterém dav Meiteiů násilím strká do polí dvě svlečené kukijské ženy, které se pak měly stát obětí hromadného znásilnění.
Zatímco tehdy policie hned druhý den oznámila zatčení prvních podezřelých (i když předtím dva měsíce nedělala nic, přestože oběti útok nahlásily), v případě, který vyšel najevo teď, je podle protestujících postup policie liknavý.
Kukijské účty zase obviňují tradičně vládnoucí Meiteie ze státem řízeného útlaku kukijské menšiny, mluví o státním terorismu a vyjadřují hlubokou nedůvěru k manipurským úřadům a bezpečnostním složkám.
Nepokoje tak mimo jiné znovu oživily desítky let trvající touhy meiteiských povstalců bojujících za nezávislost Manipuru na Indii i kukijských povstalců snících o vlastní autonomii.
Situaci v Manipuru se věnuje tento díl pořadu Za obzorem – poprvé jsme ho vysílali začátkem července, toto je upravená a aktualizovaná verze. Mluvit v něm budeme o kořenech současné krize i o historii a současnosti ozbrojeného povstaleckého boje na tradičně velmi neklidném severovýchodě Indie, kde leží citlivé hranice s Čínou a Myanmarem.
Související
-
Ztracený svět indických Židů: Zůstaly po nich jen opuštěné synagogy
Nebylo jich nikdy víc než pár desítek tisíc. Jako kapka v mnohasetmilionovém indickém moři. Přesto pomohli formovat indický obchod, průmysl i kulturu. A pak zmizeli.
-
Náš život závisí na tom, jak rychle umíme před vojáky utíkat, říká vesničan z Barmy
„Jakmile se dozvíme, že vojáci jsou na cestě do vesnice, okamžitě utíkáme do okolních lesů. Zůstat znamená být zabit anebo nás odvlečou a uvězní,“ říká muž z vesnice.
-
Únosy a zastrašování – tvrdý postup pákistánské armády pohání boj Balúčů za samostatnost
Stovky lidí mizí každý rok. Někteří se vrátí za pár měsíců nebo za pár let, jiní nikdy. Některé najdou mrtvé, pohozené na odlehlých místech a se stopami po mučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
