Pardubičtí vědci staví kopie částí tureckých domů. Zkoumají účinky ničivého zemětřesení
Vědci z Dopravní fakulty pardubické univerzity zkoumají účinky zemětřesení na budovy. Mají k dispozici také přesné kopie materiálů použitých na stavbu domů v Turecku při ničivém zemětřesení, které tam začalo přesně před rokem. V jejich týmu je také Özgür Yurdakul z Ankary.
„To, co právě vidíme, je příprava testu železobetonového sloupu v základové patce. Pro zajímavost váha vzorku jsou 2 tuny, takže veškerá manipulace s ním je poměrně náročná,“ popisuje proděkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Ladislav Řoutil přípravu na experiment, ve kterém budou zkoumat účinky zemětřesení na budovy. S přípravou na další sérii pokusů začali právě rok od začátku ničivého zemětřesení v Turecku.
„Každý z těch vzorků testujeme 1-2 dny, příprava trvá také 1-2 dny a odstranění zhruba den, takže na jeden test jednoho vzorku potřebujeme zhruba týden. Celý průzkum směřuje k zesilování a opravování staveb poškozených při zemětřesení. Díky tomu by se mohly výrazně změnit katastrofální účinky, které jsme v Turecku zaznamenali,“ vysvětlil proděkan.
Nekvalitní materiál i postup
Pardubičtí vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zemětřesením postižených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je podle Řoutila sami. „Máme k tomu poměrně velkou sadu dat, spolupracujeme s kolegy v Turecku. Všechno vyrábíme tady, ale vyrábíme to tak, aby to odpovídalo situaci tam. Někdy je pro nás celkem problém vyrobit tak nekvalitní konstrukci, ať už na straně materiálu nebo na straně konstrukčního provedení.“
Právě nekvalitní materiály a konstrukce tureckých domů byly podle vědců jednou z příčin tak vysokého počtu obětí. Česká tisková kancelář uvedla, že jen v Turecku jich bylo 53 500. Pod sutinami zemřela také blízká přítelkyně člena pardubického výzkumného týmu Özgür Yurdakul.
„Jsem v Pardubicích 10 let a 10 let na univerzitě dělám výzkum zesilování a opravy staveb poškozených zemětřesením. Jsem z Turecka, z Ankary, navštívil jsem i poškozenou oblast a získal jsem mnoho dat, která teď používáme.“
Výsledky výzkumu pardubických vědců využívá také Evropská inženýrská komise. Vychází z nich například nové normy pro navrhování konstrukcí budoucích staveb.
Související
-
Zkáza celého města. Psovod z Ústí popisuje obrovskou ničivou sílu přírody v Turecku
Po ničivém zemětřesení v Turecku pomáhali s hledáním zavalených lidí i záchranáři z českého USAR týmu. Byl mezi nimi i orlickoústecký hasič David Hynek se psem.
-
Elektřina pro rychlovlaky. Pardubičtí vědci testují trakční vedení pro rychlost 300 km/h
Vědci ve výzkumném a vývojovém centru pardubické dopravní fakulty zjišťují, jestli trakční vedení vydrží rychlost vlaků přes 300 kilometrů v hodině.
-
Rakovinu slinivky najdou včas. Revoluční metoda se blíží do praxe
Velká naděje pro medicínu a hlavně pro lidi, kteří mají strach z téhle vážné nemoci. Vědecký tým Michala Holčapka ověřuje test detekce rakoviny.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Závěry z úvěrových smluv: sokolové budou požadovat náhradu škody po bývalé starostce a jednateli
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Měli jsme se vás zastat, omluvili se slovenští umělci Čaputové. Ta si musela otřít slzy
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
