Občanský, nautický, astronomický. Existují tři druhy soumraku, v létě ale nikdy není úplná tma
Soumrak není jenom jeden. Jak vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý, odborníci rozlišují tři druhy soumraku. První z nich je občanský. Nastává, když se Slunce nachází šest stupňů pod obzorem.
„Občanský soumrak poznáte, když jste večer venku, začne se stmívat a vidíte na práci méně a méně. Vidíte normálně barevně a najednou nastane okamžik, kdy vám oko přepne, dalo by se říci, do černobílého módu. Jako webové kamery. Při občanském soumraku přestává být pořádně vidět,“ popisuje Miloš Tichý.
Po občanském soumraku nastává soumrak nautický. V této fázi je Slunce šest až dvanáct stupňů pod obzorem. „Označení nautický vychází z historie. Ke konci přišel okamžik, kdy námořníci nebyli schopni rozeznat, kde mají vodu a kde oblohu, odstín oblohy byl úplně stejný jako odstín moře,“ dodává astronom.
Nakonec nastává astronomický soumrak. „To je Slunce dvanáct až osmnáct stupňů pod obzorem a opravdu se nám vše ztmavuje a ztmavuje. A když je Slunce více než osmnáct stupňů pod obzorem, tak je naprosto černočerná tma,“ líčí Miloš Tichý.
V létě ale astronomický soumrak nenastává, Slunce se nedostane osmnáct stupňů pod obzor. „Proto se lidem zdá, že v létě jsou noci takové šedivější, že není úplně ta černá tma oproti třeba listopadu nebo prosinci,“ doplňuje Miloš Tichý.
Související
-
Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března.
-
Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. Díky tomu se střídá den a noc.
-
Měsíc můžeme na obloze vidět i odpoledne, nebo dopoledne. Souvisí to s jeho oběhem kolem Země
Osmého února dorostl Měsíc do první čtvrti. „To je nejlepší na pokochání se dalekohledem. Paprsky dopadají šikmo, každá vyvýšenina vrhá dlouhý stín,“ připomíná astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
