O historickou Kaštanku Nasavrky málem přišly, dendrologové ji ale zachránili. Prozatím
Nasavrky se nachází v místě, které bylo obydlené už Kelty a za Auerspergů bylo jedním z nejrozsáhlejších panství v Čechách. Jako upomínka těchto zásadních období je dnes nedaleko města keltský skanzen, přímo ve městě zachovalý pozdně renesanční zámek, ale třeba i kaštanový sad. Ostatně jedlý kaštan mají Nasavrky i ve znaku.
V obci bydlí zhruba 1700 stálých obyvatel a statut města Nasavrky znovu získaly v roce 2008. „Neplynou z toho pro nás žádné zásadní výhody, spíš jde o ten pocit. Nasavrky byly poměrně významným městem v minulosti, byl tu třeba i soud a věznice. Bylo tu i daleko víc práce, hlavně ženy pracovaly pro výrobce klobouků Tonak, který ale už u nás ukončil výrobu,“ vysvětluje starosta Nasavrk Milan Chvojka. Dnes musí většina obyvatel za prací dojíždět. Výhodou Nasavrk ale zůstává jejich strategická poloha na hlavní trase z Pardubic do Žďáru nad Sázavou, a tím pádem i dobrá dopravní dostupnost.
Nasavrky nabízí celou škálu kulturního vyžití. Tamní zámek slouží jako výstavní prostor. Nejcennější je původní vstupní hala s klenutými stropy, kterou se podařilo rekonstrukcí vrátit do původní podoby. V prvním patře je stálá výstava s keltskou tematikou, ve druhém se pak střídají menší expozice a konají se tam koncerty. Hned vedle zámku je Kostel svatého Jiljí, který je nejstarší a zároveň nejvyšší budovou ve městě.
„Původní stavba pochází ze 14. století, prošla ale několika stavebními úpravami už třeba jen proto, že kostel dvakrát vyhořel,“ popisuje Radka Závorková z nasavrckého informačního centra. Hned za kostelem je také fara, která je sice moderní, ale svým stylem do historického centra Nasavrk krásně zapadá.
Zachráněné kaštany
Radka Závorková dále upozorňuje na další zajímavosti ve městě, například arboretum v rámci včelařského učiliště, populární keltský skanzen, a samozřejmě historický kaštanový sad. „Nejstarší strom tady se jmenuje Knížák a má zhruba 200 let, i když už je z něj víceméně jen takové torzo,“ popisuje Veronika Musilová z městského úřadu v Nasavrkách.
Před několika lety napadla stromy v Kaštance inkoustová nemoc. Původní obavy, že jde o kaštanový mor, se naštěstí nenaplnily, a tak se zatím daří chorobu alespoň částečně eliminovat a stromy udržovat při životě.
Jedlý kaštan považují prakticky všichni obyvatelé za naprosto přirozenou součást města. I proto se zapojují do slavností nazvaných Kaštanobraní, které se konají každý podzim.
Související
-
Tipy na víkend: archeologem na zkoušku v Pardubicích, kaštanobraní v Nasavrkách
Kam o víkendu? Přijďte se podívat na výstavu největšího králičího plemene do Chocně, zajděte na exkurzi po písčině u Čeperky nebo si zahrajte deskové hry v Rybitví.
-
Dominanty Nasavrk? Kelti, včely, kaštany a skládka
Kdyby nebyla, nezakládali by ji. Nasavrcká skládka představuje pro město zdroj příjmů. Zároveň ale jeho vedení vnímá i druhou stranu mince.
-
Z Itálie až do Nasavrk. Tamní kaštanovníky pamatují ještě baroko
Sad kaštanovníků s jedlými plody v Nasavrkách je nejvýše položenou kaštankou v Česku. Stále v ní rostou stromy, které zasadili už Auerspergové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
