Nemocnice v centru covidu. Stres a únava zdravotníků je obrovská, říká ředitel nemocnice v Uherském Hradišti

Další prudký nárůst nemocných s covidem – 19 zažívají v těchto dnech zdravotníci v Uherskohradišťské nemocnici. Celý okres Uherské Hradiště je přitom už několik dnů vůbec nejpostiženějším regionem v Česku. Ředitel nemocnice Petr Sládek říká, že intenzivní péče už funguje na hraně možností. Hrozí tak, že dojde k přetížení celého zdravotního systému.

„Minulý týden byl nárůst covidových pacientů spíše pozvolný, přicházeli k nám lidé po jednotkách. Teď je skokový nárůst po desítkách pacientů. Výhled není dobrý. Pokud se nesníží počet pozitivních lidí v okrese Uherské Hradiště, tak zdravotní systém bude přetížený a nebude to zvládat. V intenzivní péči je už nyní situace na hraně nebo možná už za hranou. Proto spolupracujeme s dalšími nemocnicemi Zlínského kraje a snažíme se překládat pacienty k nim. U standartní péče bude záležet, kolik budeme mít zdravotního personálu. Nemůžeme propustit všechny pacienty z interny, chirurgie, máme tři sta pacientů s jinou diagnózou než je covid. Ti také potřebují naši péči," říká Petr Sládek.

Čtěte také

Čas na není nutno vypršel. Nestačí jen tleskat, zdravotníci si zaslouží skutečnou podporu a úctu

Kvůli nemocným zdravotníkům jste už několikrát požádali lidi o výpomoc. Jsou tedy chybějící pracovníci větším problémem než volná lůžka a technika?

Máme už jen tři volné ventilátory, kapacita je téměř naplněná. My ale nehrajeme o lůžka, hrajeme o personál a to především v sesterské a ošetřovatelské kategorii. Tam máme velké potíže. Máme sto deset pracovníků v pracovní neschopnosti. Z lékařských profesí chybí anesteziologové, pak sestry, ošetřovatelé, sanitáři, ale také uklízečky. Proto jsme rádi, že se nám hlásí lidé na výpomoc. Odezva sice není nijak masivní, ale máme už domluveny nějaké lékaře, studenty, obvolali jsme bývalé zdravotníky, kteří loni odešli do důchodu, ti nám také přislíbili pomoc.

Jak snáší extrémní fyzickou, ale i psychickou zátěž samotní zdravotníci?

Máme už i případy pracovních neschopností z vyčerpání, nemám to nikomu za zlé. Je to extrémní situace. Proto jsem třeba požádal naše dva psychology o pomoc. Už začali docházet za těmi, kdo jejich službu potřebují. Stres je obrovský, lidé jsou vyčerpaní. A to i když přijdou domů a vše se jim rozleží. Pak se budí s představami, jak jsou v respirátorech, ochranných pláštích a pečují o těžce nemocné pacienty.

Co může pro odvrácení přetížení zdravotnictví udělat veřejnost?

Lidé si musí uvědomit, že situace je kritická. I když se to lepší, pořád chování lidí není ideální. Musíme si uvědomit, že tu máme velký problém. A ten vyřešíme jenom tak, že budeme disciplinovaní, ohleduplní a ne sobečtí. Rád bych proto požádal veřejnost o podporu zdravotníků. Na jaře jsme ji všichni cítili mnohem více, než teď. Lidé tleskali z balkónu, posílali vzkazy, jídlo pro personál, to se teď neděje. Přitom zdravotníci zažívají skutečně obrovský nápor.

Jaké je věkové složení hospitalizovaných lidí?

Nedá se říct, že máme hospitalizované jen seniory. V září přicházeli mladší lidé, teď jde spíše o starší lidi. Myslím si, že čím déle bude zasaženi, tím více bude přicházet starší generace.

Co říkáte na diskuse, zda se umírá na covid nebo s covidem?

To je slovíčkaření. K nám přijdou pacienti, kteří mají vážné komplikace a potřebují pomoc, naším cílem je je zachránit. Rodinám pacientů nebo i jim samotným je to jedno s čím jsou nemocní, oni bojují o život. Bavit se o tom, na co lidi umírají, je otázka spíše politická. My se neptáme, jestli léčíme na covid nebo něco jiného.

Proč je vlastně covid – 19 z lékařského hlediska tak nebezpečný?

Rychle a nekontrolovaně se šíří. Je nevyzpytatelný, chová se jinak na začátku roku a jinak teď. Způsobuje vážné komplikace hlavně v oblasti plic. A část pacientů vyžaduje tu nejintenzivnější péči, což je umělá plicní ventilace.

Pomohou nová vládní opatření?

Vládní opatření vítám. Jistě, majitel restaurace by měl asi jiný názor, já jako ředitel nemocnice to vítám. Často se vzpomíná švédský model, ano, ale Švédové jsou disciplinovaní. Ti nosili roušky a používali desinfekci po celou dobu pandemie. U nás v Česku je to jiné. Proto bych chtěl apelovat na veřejnost, aby lidé dodržovali hygienická nařízení, byli disciplinovaní, nebyli sobečtí.