Nechte v trávníku vykvést květiny, nabídnete nektar motýlům a zázemí včelám samotářkám, prosí ekolog

Mezi opylovače patří i motýli. „Motýli jsou opravdu takové vlajkové druhy v propagaci ekologických projektů. Všichni je totiž mají rádi, alespoň doufám, jsou pěkní a v naší přírodě jich velice ubývá,” potvrzuje ekolog skutečnost, že motýli jsou druhem, nad kterým se spíše ustrneme a pro nějž jsme ochotni i něco učinit.

Takovým záchranným aktem může být to, že přestaneme sekat domácí a obecní trávníky na krátký pažit. Louky pak rozkvetou a nabídnou hmyzu úkryt i pastvu. „Co se týče pasení, tak právě motýli nemají velké preference. To spíš jejich housenky se specializují na určité druhy rostlin. Dospělí motýli potřebují zkrátka určitý zdroj nektaru. A ten v přírodě nacházejí právě na různých květech,“ uvádí ekolog a přírodovědec.

Zatímco motýli se neorientují jenom na louky, například včely samotářky jsou na kvetoucích trávnících téměř závislé. „Některé z jejich druhů se specializují na zvonky nebo na chrastavce a létají opylovávat pouze a jedině tyto druhy rostlin,” poznamenává Jiří Řehounek.

Samotářské včely se letos staly hmyzem roku. „Vyhlašuje ho každoročně Česká společnost entomologická a letos poprvé padla volba nikoli na jeden druh, ale na celou skupinu. Samotářské včely, kterých u nás žijí stovky druhů, jsou velmi užitečné, bez opylování by nebyla úroda, neobešly by se bez nich kvetoucí byliny,“ připomíná Jiří Řehounek.

Čtěte také

Levné pivo – ideální biologická zbraň na slimáky. Jak na škůdce bez chemie, radí zahrádkářům vědec

To ale podle něj není jediný důvod, proč si svůj letošní titul zasloužily. „Samotářské včely jsou také velice ohrožené. Mnoho druhů už v České republice vymřelo, další jsou na řadě,“ konstatuje. Právě rozvolněním sečení trávníků tak, aby v nich květiny stačily vykvést a vysemenit, může každý pomoci k záchraně samotářských včel.

Ačkoli včely samotářky neobývají úly, tvoří malé zásoby medu pro vlastní potřebu. „Mají komůrku, kam ukládají zásoby z květů, kladou tam vajíčka a také se tam pak vyvíjejí jejich larvy. Právě larvičky se z domácích zásob vyživují,“ vysvětluje přírodovědec.

„Takovými úkryty mohou být různé dutinky či škvírky. Některé samotářské včely si vyhrabávají nory do písku nebo do hlíny, jiné si třeba zalepují nějaké otvory pilinami, úkrojky listů a podobně,“ popisuje.

A stejně tak čmeláci dokáží žít v dírkách, které najdou přímo v trávníku. „Čmelák patří do čeledi včelovitých, takže je to taková velká včela. A je to rovněž opylovač a druh, který máme mnozí rádi. Takže já bych ho také považoval za vlajkový druh ochrany přírody. Určitě,” uzavírá s úsměvem Jiří Řehounek.

A jak květnatou louku založit? Jak o ni pečovat a na co si dát pozor? Celý rozhovor s odborníkem na ochranu přírody Jiřím Řehounkem si poslechněte online.