Na šumavskou trať z Vodňan přes Prachatice do Vimperka a Volar vyjel první vlak v říjnu 1893
Region okolo šumavské Zlaté stezky zůstával v budování dopravní infrastruktury proti průmyslovějšímu okolí pozadu. Zatímco provoz na trati z Českých Budějovic do Plzně byl zahájen roku 1868, trať od Písku přes Prachatice do Volar byla téhož roku teprve zvažována.
V dalším desetiletí se však už jednalo o nutnost. Pro rychlé řešení se vyslovila města Vimperk, Volyně i Husinec. V Netolicích byl proto roku 1883 založen Výbor pro zřízení šumavské dráhy a na jaře 1885 vytvořeny plány k železničnímu spojení z Vodňan do Prachatic, s prodloužením do Vimperka a do Volar.
První slavnostní vlak vyjel 14. října 1893 z Číčenic, hned od druhého dne byla doprava pravidelná. Na přelomu století přepravovala vodňansko-prachatická trať okolo 10 tisíc pasažérů měsíčně.
Provoz zajišťovaly drážní akciové společnosti Vodňany – Prachatice a Strakonice – Vimperk, které se v březnu 1907 spojily do Sdružených pošumavských drah. Ty pak roku 1910 propojily železnicí Čechy s Bavorskem. Fungovaly až do postátnění tratí v roce 1925.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob.
-
Operace partyzánské skupiny Šumava II přispěly k osvobození Vodňan či Prachatic
Šumavu jako pohoří všichni známe. Málokdo už ale ví, že jméno pohoří si do názvu vypůjčila partyzánská skupina, která působila za druhé světové války na území jižních Čech.
-
Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět učinil z města Norimberk na přelomu 15. a 16. století centrum německé renesance. Jedním z jihočeských měst, kam renesance záhy pronikla, byly Prachatice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.