Na 7 vykácených stromů u silnic pouze jedna nová sazenice. Kdo za to může?
Podél silnic ubývá stromů. Ve Zlínském kraji nejvíce, za rok 2019 má nejhorší statistické výsledky výsadby a kácení alejí podél cest v České republice. V průměru sedm vykácených stromů podél cest ve Zlínském kraji loni nahradila v roce 2019 jen jedna sazenice.
Stromy podél silnic pomáhají udržet klimatickou rovnováhu v krajině. Ochraňují krajinu i silnice před prachem, horkem, silnými poryvy větru nebo sněhovými jazyky.
Nezisková organizace Arnika zveřejnila statistiky výsadby a kácení alejí podél cest v České republice. Nejhorší situace je podle ní ve Zlínském kraji, kde Krajská správa silnic pokácela během minulého roku 967 stromů, vysadila jich ale jen 136, ne vždy na stejném místě.
Stromů podél cest dlouhodobě ubývá na území celé České republiky. 19 214 padlých stromů kolem silnic nahradilo 12 085 sazenic, z nichž pouhých 37 % silničáři vysázeli na místě kácení. Trend se od roku 2003 navzdory různým slibům politiků a příslušných ministerstev, dotačním programům na ochranu krajiny a krátkodobým pozitivním výkyvům nemění.
Čtěte také
“Stromy z české krajiny mizí a není proto divu, že lidem kácení stále více vadí. Stromy nám pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což v době s extrémními výkyvy počasí potřebujeme jako sůl,” říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.
Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.
Podrobné statistiky najdete ZDE.
Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde. Nadějí pro stromy v krajině jsou proto samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.
Proč se sází nejméně právě ve Zlínském kraji? Kdo má povinnost nahrazovat vykácené stromy novými? To se mimo jiné dozvíte v záznamu rozhovoru s odbornicí na ochranu stromů a krajiny Marcelou Klemensovou z neziskové organizace Arnika.
Související
-
V beskydských lesích uměle vznikají tůně
Malé lesní tůně začali dělníci hloubit uprostřed lesů v okolí Rožnova pod Radhoštěm, mají zadržet vodu v krajině.
-
Uherskobrodsko má účinnou ochranu proti velké vodě, zachráncem jsou místní mokřady
Retenční nádrže a mokřady v okolí Uherského Brodu pomáhají město ochránit před povodněmi. Velká voda zasáhla oblast v polovině října, Uherský Brod ale neohrozila.
-
Na naučné stezce ve Vlachovicích můžete vidět unikátní sušírny ovoce, ty nikde jinde nenajdete
Dalším místem našeho regionu, kterým prochází naučná stezka, dokonce jediná svého druhu v Česku, jsou Vlachovice u Valašských Klobouk na Zlínsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
