Miloš Šenkýř: Má být státu inspirací pošta, nebo síť nemocnic?
Pošta se rázem smrskla o tři stovky poboček. Finanční úřad ruší téměř osm desítek pracovišť. Co bude následovat? Mnozí řeknou, že to by snad mohlo stačit. Ono by to ovšem mělo pokračovat. Jenže s rozumem a velmi dobře koordinovaně.
Od roku 1989 vypadly ze zdravotnické sítě desítky nemocnic. Skončily buď úplně, nebo přišly o většinu oddělení, často jsou z nich léčebny dlouhodobě nemocných. V době, kdy je běžná sanitka jezdící jednotkou intenzivní péče a kdy se stav silnic zlepšil, se ukázalo jako lepší zavézt pacienta na specializované oddělení. Tam, kde s daným problémem pomáhají pravidelně, ne jen párkrát do roka.
Čtěte také
Tehdy lidé protestovali a konaly se i demonstrace. Dnes už lidé dokonce často nechtějí nejen do té staré místní, ale ani do běžné okresní nemocnice. Raději žádají odvézt tam, kde s daným problémem mají zkušenost.
Nebudu tvrdit, že s těmi poštami je to podobné jako s nemocnicemi. Podnik, který měl v každém městě či městečku budovu na náměstí, v těch větších pak další u nádraží, prodělal kalhoty. Stojí tu už téměř v Adamově rouše, prodává majetek, aby měl na provoz.
Jenže stát řeší problém nekoordinovaně. Právě proto stavím hned vedle problém finančních úřadů. Ty už trošku jako ty nemocnice jsou. Jejich malé pobočky se staly lepšími podatelnami, složitější věci řešili stejně ve větších městech. A podobný problém může mít mnoho dalších úřadů. Opakovaně je na stole osud sítě stavebních úřadů, matrik a dalších pracovišť.
Kontakt k nezaplacení
Vláda schválila rozsáhlé škrty, ale měla do toho kyselého jablka kousnout možná ještě víc. Nebo jinak. Nenechat čistě na jednotlivých resortech, jak budou škrtat, ale aktivně hledat průsečíky.
Čtěte také
Budu konkrétní: Před lety právě na poštách, ale stejně tak na radnicích a dalších místech, začaly vznikat Czech Pointy. Ty měly převzít řadu úkolů. Připomeňme podtitul těchto pracovišť: kontaktní místa veřejné správy.
Nejenže kompetence Czech Pointů neposilujeme, ale teď tato místa spolu s poštami na mnoha místech bereme. Ano, je mnoho věcí, které už vyřešíme na dálku, prostřednictvím datových schránek a jiných vylepšení. Ten systém osobního kontaktu je ale často k nezaplacení. Nebylo by lepší zkusit právě proto synergický efekt, najít, co všechno by mohla zajistit jednotná kontaktní pracoviště veřejné správy? Včetně třeba předávání některých zásilek?
Když půjdu v té – pro někoho až rouhačské – myšlence dál, nebylo by efektivní bavit se i o tom, jak má ve vztahu k tomu všemu fungovat obecní struktura?
Čas na řez
První primátor Brna zvolený po roce 1989 Pavel Podsedník mi kdysi řekl: Když jsme plánovali rozdělení Brna na městské části, chtěli jsme dát možnost všem, kdo měli zájem pečovat o své věci. A ve vztahu ke státní správě jsme chtěli, aby byla samospráva zprostředkovatelem, aby starosta a jeho lidé pomohli těm, kteří si na věci netroufnou, nemají síly. Místo toho vznikla síť úřadů, z nichž každý chtěl maximální kompetence.
Přemýšlím, jestli se stát jako celek vydává cestou své České pošty. Že bude postupně ořezávat proto, že na věci nebude mít peníze, půjde hloub a hloub. Nebo jestli má tentýž stát zvažovat cestu nemocnic a sanitek, pečlivě zvolené sítě kontaktních míst a styčných důstojníků. Udělat – pravda, v hodině dvanácté – řez, který bolí, ale v delším čase bude mít aspoň nějaký efekt.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Související
-
Zdravotní pojištění kryje péči, ne investice. Na nemocnice je tristní pohled, kritizuje šéf Motola
„Zdravotní pojištění, jak je dnes nastaveno, dobře kryje průběžnou péči, ale je zoufale nedostatečné pro investice do zdravotnictví,“ zdůrazňuje Miloslav Ludvík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
