Miloš Šenkýř: Chyba ve vyhlášce za sto tisíc i za milion. Z obecní pokladny

Přibývá případů pokut pro radnice ze strany státu. Pro radní je to změna léta zaběhnutých zvyků.

Politici na radnicích dostali dalšího kontrolora. Tedy pro přesnost, mají ho už osm let, ale teď si stále více začínají uvědomovat, jak tvrdý dopad na ně může mít.

Čtěte také

Když se zrychluje svět, měl by být efektivnější i stát, říká šéf Alzy.cz o digitalizaci úřadů

Vezměme to obloukem. Rozpočet obce Hevlín na Znojemsku je něco přes 40 milionů korun. Když z toho musí zaplatit téměř sto tisíc korun pokutu, je to už znatelná částka. Je to třeba dvojnásobek sumy, kterou stojí ročně tamní knihovna. A právě sto tisíc korun zaplatí Hevlín za chybu v už neplatné loterijní vyhlášce, která zvýhodnila tehdejší provozovatele automatů. Pokutu vystavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

V rozpočtu Brna je téměř milion korun menší část než v Hevlíně. Brno ji má platit za průtahy při povolování provozu kasina. Podle téhož úřadu poškodilo společnost, která očekávala povolení pro svůj byznys.

Chyby ve vyhláškách

Zásahy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsou jiného kalibru než léta vyzkoušené postupy ministerstva vnitra. To na problémové vyhlášky a další rozhodnutí upozorňuje, případně je pozastavuje a předává Ústavnímu soudu. Antimonopolní úřad pokutuje. Doslova a do písmene – a odmysleme teď kritiku části politiků, podle níž tato instituce funguje špatně.

S Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže se už několik obcí dalo do křížku, protože – hodně zjednodušeně – tvrdily, že jim ústava zaručuje právo na samosprávu. A že mohou rozhodnout, třeba jak s provozem loterií. Jenomže pokuty stále platit musí. A úřad reaguje – my pokutujeme, případné zrušení vyhlášek a dalších rozhodnutí je pořád na obcích a případně na Ústavním soudu.

Má to svoji logiku. Stejně tak by místní pravidla neměla překračovat předpisy hygienické a další. Posun je ale jinde. Antimonopolní úřad zdůraznil trestání jiným způsobem, než bývalo mnoho let zvykem.

Obce byly zvyklé na někdy i nepříjemné kontroly z ministerstev, případně z krajů. A taky třeba od finančních úřadů nebo poskytovatelů dotací. Pokud se týká investic, až na skutečně malérové případy se obvykle podařilo pokutu nějak „zahrnout do rozpočtu“.

Teď ale je zásah silnější o to, že mají obce za chybná rozhodnutí zastupitelů platit pokuty. Tedy platit za chyby politiků. Za chyby u větších měst opřené navíc o armádu úředníků a najaté právníky, u těch menších možná spíš o dobře míněnou snahu starosty, který ve své obci využil papír použitý úspěšně někde v sousedství.

Chyby ve vyhláškách a v dalších dokumentech dosud měly na obecní pokladny většinou dopad především v případě, že se s radnicemi někdo přel o náhradu škody. Změna, která se teď projevuje, musí vést k zamyšlení. A mimochodem i nad tím, jak pak takovou chybu dál řešit. Jestli je správné prostě ji jen zaplatit z rozpočtu. Nebo se vrátit – a nějakým způsobem dohledat a dořešit odpovědnost úředníků i politiků.

Miloš Šenkýř|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Teď už totiž ty chyby nenesou jen kritiku v médiích či od opozice a možná trošku politického rizika přikrytého ovšem kolektivní zodpovědností zastupitelstva. Vynášejí konkrétní škody. Do konkrétního rozpočtu.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno