Matka, trubci, létavka, kojička i strážkyně. Včely v úlu zastávají nejrůznější role
Včela medonosná je pozoruhodný tvor. Uspořádání, fungování včelstev a vůbec celý včelí život je dokonalý a zcela jistě obdivuhodný. Proto tomuto hmyzu věnujeme vždy jeden pořad Máme rádi zvířata v měsíci.
V prvním díle českobudějovický včelař Václav Krištůfek představuje toto hmyzí společenství. V průběhu roku se podle něj v úle vylíhne přes 200 tisíc včel. Zajímavostí je, že včely – přestože nejsou savci – také produkují mléko. „Jde o takzvané sesterské mléko, kterým se mladé včely krmí. Včely ho za rok vyprodukují pět litrů na jeden úl,“ uvádí.
Matka má obrovský vliv na celou včelí rodinu. Produkuje mateří látku – směs feromonů, která má vliv na harmonizaci v úlu. Suita dělnic ji od ní odebírá a roznáší po celém úlu.
Matka není neomezenou vládkyní. Její život ovlivňuje celé včelstvo. Matka může naklást až 200 tisíc vajíček za rok. Dožívá se čtyř až pěti let. Když méně klade, začnou se včely snažit o její výměnu.
Hlavní rolí trubců je oplození matky. „Poslední výzkumy ale ukázaly, že zahřívají plod, pokud hodně včel létá pro nektar,“ zmiňuje jednu ze zajímavostí Václav Krištůfek. Trubci rádi migrují mezi včelstvy. Včely přijímají jejich zálety a krmí je i v cizím úlu. V podletí je včely přestávají krmit a vytlačují je z úlu. Zesláblí trubci umírají.
Ostatní samičí včely mají mnoho rolí, například létavka, kojička nebo strážkyně. Co přesně je jejich úkolem, se dozvíte v pořadu Máme rádi zvířata, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Češi jsou národ včelařů. Žije tu 700 tisíc včelstev, čtvrtý nejvyšší počet na světě, říká vědec
Ocenění za popularizaci vědy převzal před nedávnem Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd České republiky. Na českobudějovickém pracovišti působí už 40 let.
-
Chtěla zachránit lišáka, zdemoloval jí byt. Zvířata, která si vezmeme domů, mohou být i nebezpečná
Hodně lidí chce udělat domnělou záchranou divokého zvířete dobrý skutek. Namísto toho jde směrem ke zvířeti spíše o medvědí službu a směrem k člověku o past.
-
Netopýři jsou jediní savci přizpůsobení k aktivnímu letu, mnoho druhů žije i ve městech
Netopýři se dostali do bajek. pověr, mýtů i názvu operety. Protože vypadají zvláštně, tvrdilo se o nich hodně podivných nepravd. Dnes patří ke zvláště chráněným živočichům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
