Ledečko - strategické nádraží v lese
Nádraží v Ledečku překvapí návštěvníka svou velikostí. Ta na první pohled neodpovídá jeho umístění. Z jedné strany je totiž řeka a pár chat, ze druhé strany stráň a hustý les. Samotná obec Ledečko je skoro dva kilometry daleko.
Vysvětlení zdánlivého nesouladu je třeba hledat v historii stanice. Takzvaný Posázavský pacifik totiž měl být hlavní tratí. V roce 1836 se projektovala hlavní spojnice Vídně a Prahy. Zemský advokát Dr. Lichtner tehdy prosazoval variantu, aby hlavní trať namísto před Kolín vedla údolím Sázavy, a to od Havlíčkova Brodu až k soutoku s Vltavou v Davli.
Ledečské nádraží vyrostlo až v roce 1901. Od roku 1890 se totiž plánovala železniční trať z Kolína přes Ledečko do Čerčan. Akciová společnost „Místní dráha Kolín – Čerčany – Kácov“ zadala stavbu 30. srpna 1897 V červnu roku 1901 dorazila první lokomotiva do Sázavy a 1. 8. 1901 projel celou trasu první slavnostní vlak. Nádraží se tehdy nejmenovalo Ledečko, ale Rataje Přívlaky.
První vlaky na trati z Ledečka do Světlé nad Sázavou vyjely 23. září 1903. Nádraží v Ledečku při bližším pohledu zaujme nejen šesti kolejemi, ale i jejich délkou. Nádraží bylo důležitou křižovatkou a zázemím. Parní lokomotivy, které odsud vyrážely třemi směry, tu měly i svou výtopnu. Bývala tu i rozsáhlá restaurace. Tu si pro změnu vyžádaly nápory trampů a chatařů z dob, kdy nebyla automobilová doprava ještě tak rozvinutá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.