Jan Fingerland: Indie přerostla Čínu. Je to dobře? A pro koho?
Jedna miliarda 425 milionů 775 tisíc 850. Tolik obyvatel možná má nyní Indie. Sousední Čína za ní v těchto dnech začala zaostávat. A protože se počet Číňanů začal letos dokonce snižovat, rozdíl dále poroste. Je to dobře? A pro koho?
Především je třeba říci, že jde o nejisté údaje. Indie provedla poslední sčítání v roce 2011 a další se kvůli covidu a dalším potížím neustále odsouvá, jde tedy spíše o odhad. V případě Číny je vždy otázka, zda se do její populace mají počítat i obyvatelé Hongkongu, Macaa, natož pak Tchaj-wanu.
Střídání na vrcholu
Čtěte také
Přesto se považuje za jisté, že v následujícím období se Indie stane zemí s největším počtem obyvatel. Čínská lidová republika roku 1980 zavedla ve snaze snížit populační růst tvrdou politiku jednoho dítěte a navzdory varováním ji zvrátila velmi pozdě, až v roce 2016.
Efekt takového opatření bude trvat ještě dlouho, protože čínská populace rychle stárne. Krom toho se v Číně ze známých důvodů rodilo méně holčiček, což má podobný dopad. Řešením by mohla být masová imigrace zájemkyň o sňatek, ale ta není pravděpodobná.
Čínská vláda šlápla na brzdu a nyní naopak podporuje vyšší porodnost, jenže mezitím se v Číně dostavil jiný efekt, lidé mají méně dětí dobrovolně. Tíží je nejisté ekonomické vyhlídky, obtíže při shánění bydlení, nejmladší generace se více soustředí na sebe a nemá o početné potomstvo zájem. A Číňanky také vstoupily na pracovní trh a jsou stále vzdělanější. V celém světě platí, že takové ženy mají méně dětí.
Čtěte také
Panují spory o tom, co to všechno pro Čínu znamená. Skeptici říkají, že se země blíží k velkému problému. Počet lidí v produktivním věku se kvůli stárnutí populace zmenšuje už celých deset let a trend bude ještě desítky let pokračovat. Zásobárna prácechtivých venkovanů přesouvajících se do měst se už také vyčerpala.
To vede ke zdražení práce a odchodu investorů ze země do jiných východoasijských zemí. Optimisté říkají, že se s tím Peking vyrovná. Podobný vývoj prý neublížil ani Japonsku nebo Jižní Koreji. Již nyní navíc Čína investuje do robotizace a umělé inteligence, které prý chybějící zaměstnance nahradí. Podle skeptiků se Čína blíží k velké demografické, ale i ekonomické a politické krizi, protože zestárla dříve, než stačila dostatečně zbohatnout. Důchodový fond prý bude vyčerpán roku 2035.
Indická křivka
A pak je tu Indie, která stále populačně roste a ještě desítky let se tento trend nezvrátí – Indové jsou v průměru o deset let mladší než Číňané a teprve dospívají ti, kdo budou mít v následujících letech děti.
Čtěte také
I v Indii ale existuje fenomén nadprodukce chlapečků, jen se o něm méně mluví. K vyšší porodnosti v Indii také přispívá i fakt, že je tam hůře dostupná antikoncepce, případně i dostatek osvěty v otázkách rodičovství.
V souvislosti s Indií panují dvě přesvědčení – že na rozdíl od Číny jako demokratická a navíc federalizovaná země nereguluje porodnost a že jí hrozí přelidnění způsobené příliš velkým počtem dětí. Ani jedno není tak docela pravda.
Indické úřady během výjimečného stavu v polovině 70. let vyhlásily program omezování porodnosti, včetně nucených sterilizací. Indie se ale nestala diktaturou a pokus o tvrdý postup u lidí vyvolal opačný psychologický efekt, indická populační křivka se ohnula mnohem později než u jiných zemí oblasti.
Čtěte také
Indie nadále roste, ale porodnost se snižuje, nyní má průměrná indická žena 2,2 dítěte, což znamená těsně nad přirozenou obnovou. Jižní část Indie už dokonce zaznamenala negativní růst.
I v Indii ale čelí problému vyplývajícímu z dosavadního populačního růstu, zejména přesunu milionů lidí z venkova do měst, což vede k vytváření slumů, zdravotním a bezpečnostním problémům. Tito venkované navíc nejsou přiměřeně vzděláni pro potřeby moderní ekonomiky.
Indie ale má i tak největší světovou zásobárnu pracovníků a případně také spotřebitelů. Oproti Číně, kde podstatná část žen pracuje, v Indii dosahuje tento údaj pouhých deseti procent. Demografové se obávají, že vláda mladé populaci nebude schopná zajistit pracovní místa – a tedy vyvarovat se sociálního napětí. Jiný zdroj neklidu pochází z přímého i nepřímého tlaku na snížení porodnosti u muslimské menšiny.
Indie v každém případě předstihla Čínu, což bude mít nejrůznější dopady na oba státy, ale i celý svět. Například tím získává novou aktuálnost otázka, proč nemá Indie coby nejlidnatější stát světa své vlastní křeslo v Radě bezpečnosti OSN.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
