Adam Černý: V Číně roste demografický problém
Velké sčítání lidu v zemi tak lidnaté jako Čína musí být velkou událostí. Takové měly být i výsledky toho loňského, provedeného po deseti letech. Měly potvrdit pokračující rozvoj země i růst počtu obyvatel, který v roce 2020 dosáhl přes jednu miliardu a čtyři sta milionů.
Očekávání odráželo změnu, ke které došlo v oficiálním kurzu komunistického režimu před pěti lety, kdy dosavadní politiku jednoho dítěte nahradilo povzbuzování k větší porodnosti.
Čtěte také
Důvod byl nabíledni. S přesunem lidí z venkova do měst a s růstem životní úrovně i rozšiřováním bohatší střední třídy se proměnilo tradiční pojetí rodiny, založené na početných potomcích, kteří jsou schopni se později starat o své stárnoucí předky. Politika jednoho dítěte tento trend povzbuzovala a sankcemi i vynucovala.
Během let se začalo ukazovat, že racionální základ úvahy, že chudá, nerozvinutá země nedokáže uživit rodiny s mnoha dětmi, může mít nepříjemné důsledky. Nižší porodnost spojená se stárnutím obyvatelstva, kdy už dnes pětina Číňanů je starší 60 let, zesiluje tlak na chabý a neefektivní sociální systém. Pokud nenastane podstatná změna, tak se v roce 2036 důchodový účet dostane do minusu.
Nejnižší přírůstek od roku 1953
Nedomyšlená politika jednoho dítěte pokřivila vztahy ve společnosti, když se mnoho rodičů nejrůznějšími způsoby snažilo, aby oním jediným potomkem byl syn. Výsledkem byl rostoucí počet mladých svobodných mužů bez perspektivy nalézt nejen odpovídající, ale někdy i jen jakoukoli životní partnerku. Upřednostňování synů paradoxně vedlo až k nelegálním obchodům se ženami.
Čtěte také
Nepříznivý demografický vývoj způsobil, že ze statistické operace se stala politicky citlivá záležitost. Oznámení výsledků, původně plánované na začátek roku, bylo odsunuto až na jaro. Protože – jak ohlašovat nemilá čísla z operace oficiálně uskutečněné pod „silným vedením ústředního výboru komunistické strany v čele se soudruhem Si Ťin-pchingem, generálním tajemníkem komunistické strany a prezidentem Čínské lidové republiky“?
Zdobné fráze mohou kašírovat nepříznivou realitu, aby neutrpěla šéfovská autorita, těžko ji však změní. Za fertilitu, tedy průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu, zaručující alespoň udržení stávajícího počtu obyvatel se považuje číslo 2,1, ale současná fertilita v Číně je 1,3, tedy daleko nižší.
Na první pohled impozantní desetiletý přírůstek 72 milionů lidí je ve skutečnosti nejnižší od roku 1953, kdy tehdejší komunistický vůdce Mao Ce-tung svou politikou „velkého skoku vpřed“ způsobil v zemi hladomor. Ten dnešní Číně s její druhou největší ekonomikou světa nehrozí. Ale rostoucí demografický problém může ohrozit její další hospodářský růst, který byl a je do značné míry založen na soustavném přechodu pracovních sil z venkova do měst a který v příštích letech nepostačí uživit stále početnější řady důchodců.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
