Jablko, které spadne ze stromu na vedlejší pozemek, už patří sousedovi, upozorňuje advokát

A pak jsou situace, kdy někdo ze sousedství škodí záměrně. Hází k nám shnilá jablka, slimáky nebo přispěje k zahradnímu štěstí přemístěním krtka... Co na takové naschvály říká právo?

„Pokud mám takovou situaci hodnotit právně, tak se jedná o přímé imise, které jsou zakázány zcela. Bez dalšího. A je jedno, jestli hodí například jedno shnilé jablko, nebo pět,“ odpovídá advokát Martin Matějka, který se specializuje na sousedské spory.

To platí i v případě, že shnilé jablko spadlo na sousedův pozemek z našeho stromu. „Ve chvíli, kdy se jablko oddělí od stromu a spadne na cizí pozemek, stává se vlastnictvím majitele toho pozemku. Takže pokud soused hází shnilé jablko zpátky k nám, hází vlastním shnilým jablkem. A to nesmí,“ říká advokát.

Jestliže jednáním souseda vzniká nějaká škoda na našem majetku, pak podle Martina Matějky nejde primárně o sousedský spor. „V obecné rovině nikdo nesmí způsobit škodu někomu jinému. A tak tu vzniká povinnost škodu nahradit,“ připomíná. A to i kdyby za škodu mohla sousedova koza, která u nás něco sežrala.

Čtěte také

Jenom pracovat se na chalupě nikomu nechce. Je třeba najít balanc mezi odpočinkem a údržbou, říká architekt

A co když si soused plotem rozšíří pozemek na náš úkor? Třeba sice jen o půl metru, ale po celé délce. Máme to řešit? „Rozhodně bych doporučil ve věci konat, to znamená bránit se. Nečinit nic znamená se s tím smířit, což má i právní následky. Protože jak k tomu judikatura dospěla, je významné i jednání vlastníka, který je změnou hranice dotčen. Jistě je důležité vymezit se, odmítnout to, napadnout to, protože to může mít vliv na to, jak se bude v budoucnu spor posuzovat,“ radí advokát.

Jestliže se neohradíme, vzniká jakési zvykové právo? Může si tím soused legálně pozemek rozšířit? „To nikoliv, ale je to jedna z okolností, ke které se přihlíží třeba v případě vydržení,“ uvádí Martin Matějka.

A co je to vydržení? „Je to originální nabytí nějakého práva, které vzniká zpravidla uplynutím nějaké dlouhé doby a splněním dalších podmínek. Jednou z nich je dobrá víra a existence držby, to znamená užívání toho pozemku. V uvedeném příkladu je důležité sousedovi sdělit, že my si myslíme, že hranice vede jinudy, aby soused nemohl jednou říct: Já jsem žil v dobré víře, že ten plot je postavený správně. Právě proto je důležité v té věci aktivně konat,“ vysvětluje odborník.

Celý rozhovor o sousedských sporech s advokátem Martinem Matějkou si poslechněte online.