Friedrich Egermann – inovátor, vynálezce a sklářský král ze Šluknova

16. duben 2024

Když se v roce 1777 narodil ve šluknovském zámku vrchnostenskému úředníkovi Friedrichovi Egermannovi stejnojmenný syn, rodiče ho nepřijali s láskou. Už v kolébce ho odvezli na výchovu k pratetě. Matka ho pak prý už viděla pouze jednou. Když malého Friedricha v době tzv. „bramborové války“ unesli opilí pruští vojáci, kdekdo by si mohl pomyslet, že ho bude smůla provázet celý život. Ale všechno se nakonec otočilo.

Friedrich Egermann se vyučil malířem skla. Na tovaryšské cestě po Německu se v Míšni učil také malbu na porcelán. Všechno zužitkoval po návratu domů.

V Polevsku si zřídil dílnu a jeho velkého talentu si zákazníci brzy všimli. Prosadil se s mléčným bílým sklem sloužícím jako náhražka drahého porcelánu.

Později začal s novátorskými pokusy. Nejprve objevil žlutou lazuru a mramorové sklo připomínající polodrahokamy. Největším Egermannovým vynálezem byla ale červená lazura, jejíž recept mu však v roce 1840 ukradli a bez patentu zavedli do produkce v Evropě i zámoří.

Nechtěné dítě se brzy stalo úspěšným a zámožným podnikatelem, kterého osobně navštěvoval i císař Ferdinand V.

Egermann prodával své zboží doma i v zahraničí. Svou dílnu rozšířil na huť a pořídil si honosný dům na náměstí v Novém Boru, ve kterém je dnes galerie. Když začal své sklo vyrábět průmyslově v rafinerii, zaměstnával 200 lidí.

Sklářský král Friedrich Egermann zemřel v Novém Boru v roce 1864.

autor: Milan Knotek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.