Diplomatická roztržka mezi Indií a Kanadou aneb Tajní agenti, teroristé, gangy a svobodný Chálistán
Kanada couvá z „hádky“ s Indií kvůli obvinění, že indičtí agenti zosnovali vraždu kanadského občana, navíc na kanadské půdě. Indie tak nenaplnila své hrozby a nevyhostila 41 kanadských diplomatů – tak totiž původně hrozila. Alespoň zatím. Hluboká roztržka s potenciálem vykolejit strategické sbližování Indie se Západem, zejména se Spojenými státy, ale zdaleka není zažehnaná.
Když 18. září vystoupil kanadský premiér Justin Trudeau na půdě kanadského parlamentu s výbušným prohlášením ohledně zapojení Indie do vraždy sikhského aktivisty Hardeepa Singha Nijjara, pravděpodobně věděl, co tím způsobí.
Čtěte také
Indie zareagovala rozhořčeným odmítnutí všech nařčení a vyrazila do protiofenzivy. Výměnou za vyhoštěného indického diplomata vyhostila jednoho kanadského, a s odkazem na obavy o bezpečnost svých lidí uzavřela zastupitelské úřady v Kanadě.
Také pozastavila vydávání víz – to je velký věc v zemi, kde žije asi 1,4 milionu lidí s indickými kořeny. Jednání o obchodní dohodě, kterou měly obě země původně podepsat už letos, „je u ledu“ a Dillí obvinilo Ottawu z ukrývání teroristů, mezi které řadilo i zavražděného Nijjara.
Kdo byl Nijjar?
Hardeep Singh Nijjar se podle indických obvinění podílel na bombových útocích i vraždách provedených v Indii ve jménu svobodného Chálistánu.
Podporou snah o vytvoření samostatného sikhského státu se Nijjar nikdy netajil, minimálně na veřejnosti ale vždy odmítal jakékoliv násilí, v Kanadě měl čistý trestní rejstřík a živil se jako instalatér. Podle svého okolí dostával v minulosti výhružky a otevřeně hovořil o tom, že se ho indická vláda snaží zlikvidovat. Na jeho dopadení ostatně indické úřady vypsaly odměnu.
Chálistán je samostatný stát, který by podle svých proponentů měl vzniknout na území indického (a podle některých názorů i pákistánského) Paňdžábu, jako etno-náboženský útvar s dominantním postavením Sikhů. Sikhské úsilí o samostatný stát přerůstající v povstalecký boj vyvrcholilo v samotné Indii na přelomu 70. a 80. let, které za sebou nechaly tisíce mrtvých na obou stranách, vyhnalo i velké množství Sikhů do exilu. Velké sikhské komunity hlásící se k ideji Chálistánu dnes existují zejména v exilu – v Kanadě, Velké Británií ale třeba i v Austrálii.
Za Kanadu se po úvodním obvinění postavili její spojenci z řad skupiny známé jako Five Eyes (Patero očí). Jsou to Spojené státy, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland. Vyjadřovali znepokojení a požadovali vyšetření případu, všechny státy si ale dávaly dobrý pozor na to, aby neukazovaly prstem na Indii jako na jasného podezřelého.
Čtěte také
Důvody jsou nasnadě: Indie je zejména pro Spojené státy klíčem k vytvoření silné aliance zemí, které by v západním Pacifiku a Jižní i Jihovýchodní Asii čelily rostoucímu vlivu Číny.
Spojené státy tak v zákulisí nasazují svoje páky k tomu, aby roztržku pokud možno zahladily. Financial Times přišly 11. října s odhalením, že ministři zahraničí Kanady a Indie se sešli na tajné schůzce, která se pravděpodobně uskutečnila během návštěvy indického ministra Subrahmanyana Jaishankara ve Washingtonu koncem září.
Šéfka kanadské diplomacie Malanie Jolyová o ní přišla s vyjádření, že Ottawa chce řešit spor v soukromí a diplomatickou cestou. To je od veřejně vzneseného obvinění v parlamentu zásadní posun – ale i samotný Trudeau výrazně zmírnil.
Na indické straně se ještě začátkem října se objevila oficiálně nepotvrzená zpráva, podle které Dillí vyzvalo Kanadu ke stažení 41 diplomatů, aby bylo dosaženo parity, tedy stejné velikosti diplomatických sborů obou zemí. Termín měl být stanovený na 10. října – mezitím už termín uplynul a kanadští diplomaté zatím zůstávají na svých místech.
Čtěte také
To by mohlo svědčit o tom, že akutní fáze pominula, ještě to ale neznamená, že se roztržku podařilo definitivně zažehnat. V Kanadě stále demonstrují Sikhové s požadavkem vyšetření celého případu a v Indii se z tématu teroristů a separatistů působících z ciziny stalo velké politické téma, které může promluvit i do voleb plánovaných na příští rok.
Okolnosti vraždy Hardeepa Singha Nijjara, její mezinárodně politické souvislosti i možné propojení aktivistů za svobodný Chálistán s paňdžábským podsvětím si poslechněte v pořadu Za obzorem, ptá se Ondřej Himmer.
Související
-
Indie nákupem ruské ropy vzkazuje Západu, že nebude plnit jeho přání, vysvětluje indolog
„Indie by se ráda stala jedním ze světových lídrů, dokonce si myslí, že už jím je. A vzhledem ke koloniální minulosti nechce být nikým ovlivňovaná,“ říká Zdeněk Štipl.
-
Jan Fingerland: Kolize obrů – Indie proti muslimskému světu
Kdyby se to netýkalo turisticky proslulého Tádž Mahálu, možná by se to ani do evropských médií nedostalo.
-
Indie si s Ruskem pomáhají navzájem. Zvláštní sympatie za tím ale nejsou, vysvětluje indolog
Martin Hříbek připomíná, že Indie v minulosti neodsoudila ani sovětské invaze do Maďarska, Afghánistánu ani do Československa v roce 1968.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
