Břetislav Rychlík: Jeviště v mé prasklé hlavě aneb Útržky z nedokončené inventury

Břetislav Rychlík – herec, divadelní režisér, filmový dokumentarista, scenárista, publicista, folklorista, občanský aktivista a také docent Divadelní fakulty JAMU – publikoval v letech 2014 a 2015 v Divadelních novinách svůj vzpomínkový cyklus Bylo nás pět a půl. Čtenáři mohli sledovat dvanáct krátkých „dějství“, přičemž poslední z nich autor dovedl do listopadového převratu v roce 1989.

Podobný název Bylo jich pět a půl: 30 let HaDivadla dal v roce 2006 své knize Josef Kovalčuk. Historie nejdříve prostějovského a pak brněnského Hanáckého divadla/HaDivadla je svým způsobem tématem obou publikací. Dramaturg Josef Kovalčuk (později mj. dlouholetý děkan Divadelní fakulty JAMU a následně prorektor JAMU) toto divadlo v roce 1974 v Prostějově spoluzakládal.

Variace na název Poláčkova románu Bylo nás pět ovšem vedou až ke hře Bylo jich pět a půl, kterou Arnošt Goldflam s Josefem Kovalčukem (a de facto celým souborem) napsali v roce 1982 pro HaDivadlo a kterou Goldflam i režíroval.

Čtěte také

Břetislav Rychlík: Bez vnitřní dramaturgie se nedá nic dělat

Břetislav Rychlík objevil Hanácké divadlo v roce 1981, kdy byl v angažmá v Městském divadle v Mostě. Tehdy měl poprvé příležitost zažít „Hanáky“ v akci, a to v pražském Rubínu, kde vystoupili s Triptychem v režii Svatopluka Vály. „Od první vteřiny jsem cítil, že to je osudové,“ vzpomíná Rychlík. „Bylo to jak blesk z čistého nebe. Praskla mi hlava, jak by řekl bubeník Ernouš Šedivý. Srdce vyrvané z těla. Je rozhodnuto.“

Proto se Rychlíkovy vzpomínky, upravené a rozšířené pro rozhlas, jmenují Jeviště v mé prasklé hlavě aneb Útržky z nedokončené inventury.

Cyklus se ale neomezuje jen na příběhy spjaté s HaDivadlem. Rodák z Uherského Hradiště strávil předtím dvě sezóny ve Slováckém divadle a další dvě v již zmíněném Mostě. Vedle vykreslení nejrůznějších typů z oblastních divadel dává autor k dobru historky, které se leckdy neobejdou bez peprných výrazů, ale skládá také hold osobnostem, jakými jsou například dramaturg a režisér Miloš Hynšt, režisér František Čech, hudební skladatel, klavírista a zpěvák Jiří Bulis, spisovatel Ludvík Vaculík a také dramatik a někdejší prezident Václav Havel.

Břetislav Rychlík nevypráví lineárně, propojuje motivy, vychutnává si tok řeči, cituje a pointuje. Vzpomínky na dobu svobody – od roku 1990 – dopsal pro rozhlasové Osudy nově. V těchto pasážích vypráví o svých zkušenostech s prací pro Českou televizi Brno, o své tvorbě v oblasti filmového dokumentu a divadelní režie.