Ztráta zraku je stopkou na pracovním trhu v 90 %, říká autorka projektu Zrnko kávy pro nevidomé
Romana Hladišová přišla o zrak už jako novorozeně, narodila se předčasně. Vystudovaná sociální pracovnice obtížně sháněla práci, ale nevzdala se. Do života uvedla projekt Zrnko kávy pro nevidomé.
„Naši mě vychovávali jako kdybych viděla – táta mě učil s bruskou, sekání dřeva,“ říká s úsměvem. „V pubertě jsem procházela obdobím, kdy jsem hledala sama sebe, kam patřím. A odmítala jsem vzít do ruky bílou hůl a raději se nechala vodit. Pak mi ale došlo, že jestli chci něco dokázat, jinak to nepůjde.“
V Brně pracovala pro Tyflocentrum jako fundraiserka. „Obcházela jsem kavárny a přesvědčila se, že člověk může pracovat a žít úplně normálně i přes handicap. Do projektu Zrnko kávy pro nevidomé se nakonec zapojila spousta kaváren,“ říká Romana, která se potkala se vstřícným přístupem kavárníků a ukazovala jim svět nevidomých.
Momentálně má před sebou další pracovní sny. „Věnuju se masážím a láká mě vrátit se do neziskovky. Chtěla bych se věnovat práci se seniory, protože tihle lidé potřebují pohladit, povzbudit, upéct bábovku, zazpívat lidovku.“ Někdy je pro ni ale situace na pracovním trhu nepříjemná. „Ztráta zraku je stopkou v 90 %,“ říká o reakcích, se kterými se setkává, když do životopisu napíše, že je nevidomá.
Jak vlastně společnost vnímá nevidomého člověka? Co všechno se musela v životě naučit, aby mohla fungovat coby nevidomá? A co pro ni osobně znamená káva? Poslechněte si Apetýt!
Související
-
Nová studie odhaluje, že nevidomí si pamatují řeč a jazyk lépe než vidící lidé
Vědci tvrdí, že nevidomí používají jazyk jako mentální nástroj k zapamatování informací. Schopnost člověka vidět ovšem nehraje žádnou roli v tom, jak si pamatuje zvuky.
-
Z každé kávy koruna na pomoc nevidomým. Desítka podniků v Brně se zapojila do projektu Tyflocentra
Když si v některých brněnských kavárnách dáte šálek kávy, děláte tím zároveň dobrý skutek. Přibližně desítka podniků je zapojená do projektu brněnského Tyflocentra.
-
Nevidomí navštívili Velkou pardubickou. Závod si užili díky projektu Světlušky Nevidomý fanoušek
Po fotbale, hokeji, tenise a basketbalu si mohla desítka nevidomích a slabozrakých fanoušků užít i atmosféru na Velké pardubické, a to díky projektu Nevidomý fanoušek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
