Vedení Brna odmítlo, aby pod městem jezdilo metro. Politici si přejí podzemní vlak

Proč si vládnoucí brněnští politici nepřejí metro pod městem?

Hlavní důvod je právě ten, že vlak nebo do budoucna tramvaj či vlakotramvaj, může obsloužit i obyvatele z brněnské aglomerace. Tedy že by lidé z Tišnova na sever od Brna nasedli do vlaku, ten rychle podjel pod městěm a na povrch by se dostal třeba v Chrlicích a mířil dál do Sokolnic na jihu. Druhý důvod je ten, že pokud by si Brno zvolilo metro, musí si ho jako Praha samo zaplatit. V případě vlaku jdou náklady za státem. A ten bude mít nakonec konečné slovo.

„Prvním krokem je, že ty výsledky musí projít řídící výbor Železničního uzlu Brno, ten by měl být někdy v září. Potom to půjde do centrální komise ministerstva dopravy a ta rozhodne, jak dál. Buď vybere jednu z možností, nebo řekne ‚dopracujte tuhle verzi‘,“ připomíná Michal Sedláček z městské firmy Brněnské komunikace.

Brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl z ODS zároveň připomíná, že podzemní dráha pod městem, takzvaný Severojižní kolejový diametr, je hudbou daleké budoucnosti. Nejdřív musí přijít na řadu stěhování brněnského hlavního nádraží, ze kterého budou lidé na podzemku jednou přestupovat. A vyšší prioritu má i stavba vysokorychlostních tratí, které spojí Brno s Prahou, výhledově Vídeň nebo Ostravou. To všechno jsou projekty za desítky miliard korun. Kritici přesunu nádraží se ovšem obávají, že pokud podzemní dráha nevznikne současně s novou stanicí, budou mít lidé problém se k novému nádraží i z něj pohodlně dostat.

Nejdřív virtuální, do pár let možná i skutečné

Jak to vypadá s přesunem brněnského hlavního nádraží asi o kilometr na jih blíž k řece Svratce?

Brno se na to chystá. Bourá některé domy v blízkém okolí, třeba bývalý autobusový areál, brzy půjde k zemi i nikdy nevyužitá železniční poliklinika. K tomu dělníci prodlouží několik ulic, které k nádraží povedou. A Správa železnic má vypsat zakázku na projektovou dokumentaci pro stavební povolení.

Železničáři stále počítají s tím, že stavba začne v roce 2028. Jak to bude na nádraží a v jeho okolí vypadat se Brňané brzy podívají díky virtuální realitě. Z jednoho z menších pavilonů na brněnském výstavišti se stane prohlídkový prostor, kde si zájemci nasadí brýle a projdou se místem, které uvidí ve skutečném měřítku.

„Začíná to před nádražím, jde se do podchodu, na peróny, potom k řece Svratce. A nazpátek se vracíme ke vstupu do hlavního nádraží i s pohledem na Petrov. Vlastní prohlídka trvá kolem 40-50 minut,“ dodává Michal Sedláček.

Prohlídky budou zdarma, v testovacím režimu zřejmě v srpnu, od září pak naplno dva dny v týdnu po předchozí registraci. Protože na jednu prohlídku se vejde maximálně 8 lidí a průvodce. Registrace zatím spuštěné nejsou, virtuální nádraží bude v Brně umístěné prozatím na dva roky, vyjde to na 3,5 milionu korun.