V lesích se hromadí vytěžené dříví, které není kam odvézt. Většina pil omezila kvůli pandemii provoz

Pandemie nového typu koronaviru zastavila také zpracování dřeva z lesů na jihu Moravy. U cest se hromadí vytěžené dříví. Lesníci ho nemají, kam odvézt. Pily omezily provoz a často nepřijímají zakázky. Vázne i export do zahraničí. Jak dlouho bude útlum trvat, nikdo neví.

„Téměř kolem každé odvozní cesty máme obrovské hromady dřeva. Vypadají jako tunely – mají 50 metrů a jsou 4 metry vysoké,“ popisuje hajný Ondřej Pálka v lesích nedaleko Lažánek na Brněnsku.

„Museli odjet zahraniční pracovníci, což byla v lesním sektoru velká výpomoc. A potom byli zastaveni pendleři, kteří byli například v pile Retz hlavní pracovní silou, kam naše společnost dodávala velké množství dřeva,“ říká Monika Neshybová, mluvčí Lesů města Brna.

„Také je problém s odbytem řeziva. Snažíme se hledat trhy, které jsou ještě otevřené, ale situace se neustále vyvíjí. Uvidíme, co bude dál, ale není to úplně příznivé,“ dodává vedoucí Polesí Bílovice nad Svitavou Pavel Podlipný.

Kalamita jménem kůrovec

Obchodování vázne také kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva. Stromy se musí hned po pokácení zbavit kůry, případně chemicky ošetřit, aby se kůrovec nešířil dál. I tak jsou ale klády u cest velkým rizikem. „Zpracování kůrovce by mělo být co nejrychlejší. Pokud ho necháme ležet na skládkách v lese, tak se může stát, že kůrovec vylítne z toho natěženého dřeva do ještě zdravého porostu.“

Ministerstvo zemědělství lesníky postupně odškodňuje. „Jde zejména o finanční příspěvek na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity. Nyní se vyplácejí kompenzace za rok 2017 a 2018 v celkové výši 2,8 miliardy korun. A připravuje se navazující výzva za odškodnění roku 2019,“ připomíná mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Lesníci i díky tomu investují do nové výsadby. Školní lesní podnik Křtiny a Lesy města Brna by jen letos měly dohromady vysázet téměř dva miliony stromů.

autor: Štěpánka Kadlečková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.