Co tí naší dělajó

Mezi kolektivy působící na Brněnsku patří Šternovjan z Újezdu u Brna – cimbálová muzika a tanečníci fungují teprve od roku 2015, rok nato vznikl i soubor pro děti. A je to jen chvilka, co se tu nosí i znovuzrozený újezdský kroj. Kromě běžného doprovázení slavností, vystoupení či svateb organizují místní folklorní nadšenci ranní krojované kosení, spolu s újezdskými divadelníky oživili tradici ostatků neboli masopustu.

Brněnské hody

Zvláštním fenoménem jsou na Brněnsku hody. Hody, jako velkolepá slavnost barev, krojů, písní a tanců, stihla leckde vymizet, ale také se obrodit. Příklad hovořící za vše – jen v městě Brně se z dvaceti devíti městských částí hody nekonají pouze ve čtyřech.

Cimbálová muzika Šternovjan.|foto:Archiv Cimbálové muzika Šternovjan

Lidová tradice je dodnes velmi živá v Brně-Líšni. Konají se tu hody se stavěním máje, ostatky, líšenští se v nádherných krojích prezentují také na přehlídce Brněnsko tančí a zpívá.

K událostem tu patří i pouť a Národopisná slavnost Františka Svobody, která pár posledních let nese v názvu ještě  jméno Josefa Trávníčka. Tento líšeňský rodák, patriot a vedoucí místního národopisného souboru Líšňáci, se aktivně podílel na folklorním dění. Od pamětníků a osobností zaznamenal pohádky, pověsti, říkadla, písně, lidová vyprávění, vydal také publikaci o líšeňském kroji. Zemřel předčasně v roce 2014 ve věku 44 let.

V pořadu zazní pravá líšeňská „plkačka“ v podání dříve narozených líšeňských folklorních nadšenců – tedy Národopisného souboru Stará Líšeň. Pořad připravila Anežka Heinzlová, která pochází z brněnské čtvrti Husovice – i odtud zazní ukázky. Jedna v podání Cimbálové muziky Šternovjan, druhá je z autorčina rodinného archivu.