Brnu chybí obousměrné šaliny. Kupte dalších dvacet, schválilo dopravnímu podniku vedení města

Tramvaje číslo 4 jezdí z centra Brna obvykle do Maloměřic a Obřan, otočit se tam můžou ve dvou smyčkách. Kvůli neprůjezdnému Tomkovu náměstí, kde silničáři staví Velký městský okruh, se k nim nedostanou. Trať dočasně končí úvratí. Cestující proto jezdí obousměrnými vozy. Jenže ty dosluhují. „Tam se nám dokonce stalo, že jedna tramvaj, se kterou jsme počítali, už měla projezd, takže jsme ji jednorázově nahradili autobusem, ale doufám, že to už se nebude opakovat,“ popisuje potíže generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.

Firma totiž zprvu nepočítala s tím, že trať přes Tomkovo náměstí bude zavřená ještě letos na jaře. Výluka by měla skončit nejspíš v druhé půlce dubna. A na linku 4 mezitím vyjíždí i menší tramvaje, které se otáčí kolem bloku domů u vozovny v Husovicích, aby si tím podnik ušetřil tři zastaralé tramvaje KT8 z 80. a 90. let minulého století.

Těch měl dopravní podnik 38, teď 31. Ty nejstarší skončily ve šrotu. Celkem v Brně jezdí 36 obousměrných tramvajích, vozy typu KT8 tedy tvoří většinu této části vozového parku. A ty, které mají naježděno nejvíc, čeká buď odpis, nebo generální oprava. „Tím, jak se dostáváme do toho nouzového stavu, tak nám nezbylo nic jiného, než dva vozy modernizovat,“ doplnil Havránek.

Modernizace starých, nákup nových

Obousměrné vozy dopravní podnik potřebuje hlavně na lince 8 a trati z Líšně do Univerzitního kampusu, které končí úvratí. A zbytek je nutný při výlukách. Ideální stav je proto mít 50 obousměrných tramvají. Tedy ještě víc, než má teď. Znamená to modernizovat asi 10 starých vozů KT8 a k tomu mít 40 nových, nízkopodlažních a klimatizovaných vozů 45T.

Čtěte také

Zábrdovická, Údolní i Benešova. Brněnský magistrát připravuje opravy několika vytížených tramvajových tratí

Prvních pět těchto nových tramvají po Brně už jezdí, cestující se s nimi setkají právě na lince 8. Dalších patnáct tramvají si dopravní podnik objednal loni. A radní teď schválili, že firma může nakoupit dalších dvacet. „Tak abychom po roce 2026 jezdili se 40 novými tramvajemi,“ vyhlíží do tři roky vzdálené budoucnosti Havránek.

Na nákup 40 vozů uzavřel dopravní podnik rámcovou smlouvu s výrobcem Škoda v roce 2021. Brno tehdy koupilo prvních pět tramvají právě proto, aby byl zajištěný provoz do nově otevřené trati k Univerzitnímu kampusu. Tehdy stál jeden vůz 60 milionů korun. Když si Brno chtělo loni dokoupit dalších patnáct, zvedl výrobce cenu na 75 milionů, odůvodnil to všeobecně rostoucími náklady. Při rozpočítání na 35 vozů pro Brno je to tedy půl miliardy korun.

Rostoucí ceny

„Je to škoda, protože kdybychom celou opci na nákup všech tramvají využili ihned, byla by ta cena lepší. A už před lety bylo jasné, že potřeba obousměrných tramvají vzroste. Nakoupit je za cenu 75 milionů korun je sice dobře, ale mohlo to být méně,“ poukazuje opoziční zastupitel Adam Zemek z Pirátské strany a dodává, že se mu nezdá v pořádku ani to, že se dopravní podnik některých tramvají KT8 zbavil a teď za ně nemá náhradu.

Radní Petr Kratochvíl z ODS se brání, že v roce 2021 nemohlo Brno všech 40 vozů pořídit. „Situace v té době byla velmi nestabilní. Byl covid, nestabilní to bylo i v oblasti energií. Byli jsme velmi opatrní. Šli jsme krok za krokem. Ale teď cítíme, že je už ideální doba investovat do vozového parku,“ zdůvodňuje radní s dovětkem, že i kdyby tehdy všech 40 tramvají objednali, mohl by výrobce cenu i tak zvednout, anebo by nemusel mít kapacity na jejich výrobu.

Na to upozorňuje i dopravní podnik, že eviduje nárůst cen i u dalších dříve nasmlouvaných dílů a komponent. Generální ředitel Havránek navíc doufá, že Škoda tramvaje před objednávkou dalších 20 vozů ceny opět nezvedne. Počítá zatím s tím, že cena zůstane na 75 milionech korun a nákup se ještě neprodraží.

Peníze z vlastních zdrojů i dotace?

Otázkou ještě zůstává, z čeho to zaplatit. „Na těch patnáct objednaných tramvají, které mají dorazit od konce roku 2025, jsme získali individuální dotaci přes 600 milionů korun, to je zhruba 60 % celého finančního objemu,“ říká Havránek, že zaplatit první půlku předschváleného nákupu čtyřiceti vozů není potíž.

Čtěte také

V roce 2027 šalinou na Kamechy. Tramvajová trať v Brně-Bystrci má platné územní rozhodnutí

U druhé půlky je to o trochu složitější. „Počítali jsme, že bychom do konce roku 2026 tu částku 1,5 miliardy korun naakumulovali z vlastních zdrojů, tedy především generováním odpisů a hospodářského výsledku, rovná se zisk za uplynulá období. Plus doufáme, že v rámci modernizačního fondu bychom dosáhli i na část dotací,“ zmiňuje Havránek plánovaný dotační program TRANSGov, který by měl být vypsaný a rozdělit na rozvoj veřejné dopravy v Česku přes 40 miliard korun do roku 2030.

Má to ovšem zatím háček. „Primárně je to myšleno na přechod z dieselových autobusů na jiný typ dopravy, může se to týkat elektrických nebo vodíkových autobusů či kolejové dopravy i trolejbusů. Určitě je možnost o to zažádat, ale bude hodně záležet na tom, jaký mód dopravy se nahrazuje kterým,“ připomíná ministr životního prostředí a brněnský zastupitel Petr Hladík z KDU-ČSL.

Nahradit tramvaje tramvajemi proto možná nebude postup, který bude odpovídat dotačním podmínkám. Ty ovšem ještě nejsou stanovené, podle Hladíka by po debatě s Evropskou komisí a ministerstvem dopravy mohla být pravidla jasná v půlce roku. Pokud by dopravní podnik nemohl dotace využít, je podle radního Petra Kratochvíla v záloze i možnost vzít si na nákup tramvají úvěr.