Za chyby bychom neměli trestat, ale naopak je oslavovat, tvrdí radikální inovátor Studeník
Městský hacker, radikální inovátor a spoluautor knihy Umění neúspěchu Tomáš Studeník tvrdí, že chybami se člověk učí. „A je vlastně smutné, že už naše děti nutíme nedělat chyby. Dokonce je za to trestáme, přitom bychom je měli v tu chvíli oslavovat a opěvovat,“ říká. V pořadu Hovory dodává, že právě chyby jsou okamžiky, které by nám měly napovědět, jakým směrem jít dál.
Čtěte také
„Když je má dcera nešťastná, protože nedostala ve škole jedničku, tak jí naopak říkám, že je úžasné, když dostane dvojku trojku. Před nedávnem dostala snad první čtyřku na základní škole a v tu chvíli jsme šli do cukrárny, respektive měla krásný večer,“ popisuje.
Na tomto příkladu je podle Studeníka vidět, jak naše společnost vyvíjí tlak na výkon už od dětství.
„A je chybou každého z nás, kdo odměňujeme za dobré známky, neodměňovat i za chyby, ze kterých si ale naše ratolest musí odnést i nějaké to poučení.“
Neúspěch není chybou
Za chybu nepovažuje Studeník ani neúspěch dospělého. „Protože nevím, jestli je neúspěch chybou. Vlastně je to úspěch v tom, když se něco nepovede a svět se nechová tak, jak očekáváte, jak je napsaný v plánu nebo prezentaci. Ty nejcennější lekce jsou až ze skutečného světa. Ty nám totiž napoví, jakým směrem se má smysl vydat a jakým ne.“
Čtěte také
Život je podle něj směsicí událostí, kdy se neděje nic důležitého a pak se něco zásadního dít začne. „Může to být třeba chvíle, kdy se zamilujete, nebo někdo naopak z vašeho života odejde, případně jste svědky historických událostí a okamžiků, kdy čas začne být významný.“
„Když se něco takového stane, člověk se neubrání a nechá se tím semlít, někdy vyzdvihnout. Ale jde o to, aby si v těch těžkých, složitých, vypjatých chvílích uvědomil, že jsme shlukem atomů na železné kouli v pustém vesmíru a z pohledu miliard let to vlastně neznamená nic.“
„Proto když si začnete říkat, jak je to strašné, co se teď děje, podívejte se na to jako stoikové z pohledu celého vesmíru a veškerého času a zjistíte, že vlastně o nic nejde,“ doporučuje.
Čtěte také
„Všechno se děje v našich hlavách. A buď se tím necháme pohltit, někdy je to až paradoxně vlastně příjemné nechat se vtáhnout do osudovosti a nevyhnutelnosti a prožívat to, anebo to budete ignorovat a postavíte to mimo sebe.“
„Nebýt ve víru vášní a osudu je samozřejmě těžké, ale jde to. Je to jen ve vaší hlavě, je to vaše rozhodnutí,“ uzavírá.
Celý rozhovor najdete v audiozáznamu. Ptá se Naděžda Hávová.
Související
-
Když vám dobře nepracují chodidla, problém se řetězí, říká lektorka Bičíková a přidává cvičení
Autorka cvičebního programu Vnímej své tělo Zuzana Bičíková nejdřív lidi učila pracovat s dechem, postupem času se její metoda posunula.
-
Každý umí kreslit. Arteterapie je ideální i pro toho, kdo není připraven mluvit, říká arteterapeut
Propojení výtvarna a terapie představuje arteterapie. Jde o cestu, která může být inspirativní, hravá, zábavná ale i hluboká.
-
Neúspěch ve sportu není prohra, ale cenná zkušenost, myslí si sportovní psycholožka
„Hlavně děti by měl sport bavit,“ myslí si sportovní psycholožka a mentální koučka Kateřina Vejvodová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
