V 60. letech ho málem zbourali, ale obec zámek ve Velkém Týnci opravila. Teď ho chce zpátky metropolitní kapitula

Chybělo málo a barokní památka v centru Velkého Týnce už dávno nestála a soud o jejím vlastníkovi nemusel vůbec rozhodovat. U posledního jednání vyšlo najevo, že v 60. letech hrozila demolice zámku. Nakonec jí někdejší vedení obce včetně otce Pavla Skopalíka dokázalo zabránit.

„Tehdejší okresní úřad měl, podle svých mého otce, záměr zámek zbourat, protože byl ve špatném technickém stavu. Chtěli to místo využít jiným způsobem. Můj otec se s tím neztotožnil, v té době vykonával funkci ředitele místních komunálních služeb. V rámci své působnosti zámek opravili,“ říká Skopalík.

U líčení se do detailů probírá, jak obec využívá zámek od znárodnění až do dneška. Podle starosty Petra Hanušky, nestraníka za lidovce, bylo pro rekonstrukci zásadní, že bude zámek sloužit obci.

„Myslím si, že v roce 1966 ta rekonstrukce proběhla. Zrenovovalo se to, řekl bych, velmi důstojným způsobem. Od té doby zámek sloužil tehdejšímu národnímu výboru, tak obecnímu úřadu ve Velkém Týnci.“

Metropolitní kapitula se podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky snaží u soudu dokázat, že má na památku nárok.

„Jsme přesvědčeni, že tam došlo k neoprávněnému převodu a žádáme soud, aby toto přezkoumal a zjistil, zda to nebylo tak, jak jsme přesvědčeni,“ říká Gračka.

Olomoucké arcibiskupství podle něj zpochybnilo převod majetku v 5 případech v Olomouckém kraji. Většinou se dohodlo s obcemi mimosoudně. Například pokud šlo o pozemky v Hustopečích nad Bečvou.

Řád německých rytířů zase usiloval o hrad Bouzov, krajský soud jeho nárok v březnu zamítl.